Co znamená „kognice“ a proč je tak důležitá?

Kognice představuje soubor mentálních činností, které souvisejí s tím, jak vaše dítě chápe a přijímá informace ze svého okolí. Jde o získávání znalostí a...

Kognitivní vývoj u dětí

Kognice zahrnuje mentální procesy spojené s tím, jak vaše dítě vnímá, chápe a zpracovává informace ze svého okolí. Jde především o získávání znalostí a porozumění prostřednictvím myšlení, zkušeností a smyslů. Mezi tyto procesy patří například: paměť, vnímání, usuzování, uvažování, učení a vyhodnocování.

Všechny tyto činnosti hrají zásadní roli v tom, jak vaše dítě získává vědomosti a jak tyto informace organizuje a ukládá pro každodenní použití. Způsob, jakým dítě plánuje a řeší situace na základě podnětů kolem sebe, určuje, jak o těchto informacích i o celém okolním světě přemýšlí.

Kognitivní funkce ovlivňují i pokročilejší schopnosti, jako je rozvoj komunikace nebo představivost. Právě proto pedagogové a terapeuti kladou na kognici tak velký důraz a dbají na to, aby se u dětí rozvíjela optimálně a přiměřeně jejich věku.  

Fáze kognitivního vývoje

Asi nejznámější vysvětlení kognitivního vývoje přinesl psycholog Jean Piaget se svou teorií kognitivního vývoje. Přestože ji formuloval již před lety, Piagetova teorie je dodnes velmi uznávaná a vysvětluje vývoj dětského myšlení velmi srozumitelným způsobem. 

Piagetova čtyři stadia kognitivního vývoje

1. Senzomotorické stadium (od narození do 2 let)

V této fázi dítě získává poznatky prostřednictvím smyslových vjemů a manipulace s předměty. Veškeré jeho prožívání a poznávání tedy vychází ze základních reflexů, smyslů a motorických (pohybových) reakcí.

Toto stadium se vyznačuje nejbouřlivějším růstem a učením, protože dítě neustále objevuje, jak svět funguje a jaké je v něm jeho místo. Postupně se také učí provádět vědomé fyzické úkony a osvojuje si úplné základy komunikace s lidmi ve svém okolí. 

Kolem 5. měsíce věku se u dítěte začíná objevovat koncept „stálosti objektu“ – což je vědomí, že věci existují i tehdy, když je zrovna nevidí nebo neslyší. To je nesmírně důležité: jakmile děti pochopí, že předměty existují nezávisle na nich, začnou k nim přiřazovat názvy a slova, což je zásadní milník pro rozvoj řeči.

Ke konci senzomotorického stadia se začíná rozvíjet také rané symbolické myšlení – dítě si dokáže věci představit v mysli a pracovat se symbolickými představami. 

Zde jsou některé milníky, které můžete sledovat:

    https://www.youtube.com/watch?v=OnSEFSk5VgQ

    2. Předoperační stadium (od 2 do 7 let)

    Základy řeči a jazyka, které se vytvořily v předchozí fázi, se v tomto období dále prohlubují a rozvíjejí. Právě komunikace je jedním z hlavních rysů předoperačního stadia vývoje. 

    Další důležitou dovedností, kterou si dítě v tomto věku osvojuje, je „hra na něco“ (symbolická hra). Přesto však děti o světě stále přemýšlejí velmi konkrétně, mívají potíže s logikou, s vnímáním věcí z pohledu druhých lidí a s chápáním stálosti vlastností.

    When-you-play-games-with-your-child-you-work-on-their-cognitive-development

    Zde jsou některé milníky, které můžete sledovat:

      3. Stadium konkrétních operací (od 7 do 11 let)

      Vaše dítě už začíná mnohem lépe využívat logiku, i když jeho myšlení zůstává převážně konkrétní a doslovné. V této fázi postupně mizí dětský egocentrismus a dítě se dokáže lépe vžít do situace někoho jiného. Začíná také lépe chápat pocity a emoce druhých lidí. 

      Právě v tomto období si dítě uvědomuje, že jeho myšlenky jsou jedinečné a že ostatní lidé nemusí nutně sdílet stejné názory, pocity a pohledy na věc.

      Zde jsou některé milníky, které můžete sledovat:

        4. Stadium formálních operací (od 12 let výše)

        Závěrečná fáze kognitivního vývoje přináší rozvoj logického uvažování, deduktivního myšlení a schopnosti porozumět abstraktním pojmům. Dítě je nyní schopno vidět více různých řešení jednoho problému, přemýšlet o světě vědečtějším způsobem a lépe chápat stanoviska druhých lidí. 

        Klíčovým znakem tohoto stadia je schopnost uvažovat o abstraktních myšlenkách a hypotetických situacích, stejně jako schopnost systematicky plánovat a domýšlet důsledky. 

        Zde jsou některé milníky, které můžete sledovat:

          Pokud se chcete o kognitivním vývoji a Piagetově teorii dozvědět více, podívejte se na toto přínosné video:

          https://www.youtube.com/watch?v=IhcgYgx7aAA

          Jak kognice ovlivňuje komunikaci?

          Komunikace a kognitivní schopnosti jdou ve vývoji dítěte ruku v ruce. Komunikaci totiž využíváme k objevování nových myšlenek, mluvení o svých pocitech i obavách a k navazování vztahů s lidmi kolem nás – a to všechno jsou dovednosti, které stojí na kognici. Zjednodušeně řečeno: lepší komunikační dovednosti podporují kognitivní rozvoj a naopak.

          Když se podíváme na kognitivní dovednosti zmíněné v úvodu článku, je zřejmé, jak zásadní vliv má kognice na rozvoj řeči a komunikace vašeho dítěte.

          Cognition-and-brain-development-of-kids

            Jak můžete podpořit kognitivní vývoj svého dítěte

            Skvělým zdrojem inspirace, jak můžete kognitivní vývoj dítěte podporovat doma během každodenních činností, je toto video:

            https://www.youtube.com/watch?v=WFv_ektM7sc

            Kromě toho přinášíme několik dalších aktivit, které můžete s dítětem vyzkoušet a podpořit tak nejen jeho myšlení, ale ruku v ruce s tím i komunikaci:

              Vedle těchto tipů si můžete stáhnout naši aplikaci Speech Blubs a vyzkoušet skvělé aktivity zaměřené na rozvoj komunikace. Všechna naše cvičení vytváříme s ohledem na kognitivní rozvoj, aby vaše dítě z učení vytěžilo maximum.

              Zpět na všechny články