Čtení dětem: „Propast milionu slov“

Přínosy čtení dětem jsou poměrně dobře známé, ale jeho skutečný význam nejlépe vystihuje následující statistika:

Malé děti, kterým rodiče čtou pět knih denně, přicházejí do školky s tím, že slyšely přibližně o 1,4 milionu slov více než děti, kterým rodiče nečtou vůbec.

Crane Center for Early Childhood Research na Ohio State University

Rozdíl v expresivní a receptivní slovní zásobě u malých dětí tuto propast milionu slov snadno vysvětluje. Přispívá také k pozdějším potížím se čtením a chudší slovní zásobě.

Co když ale vaše dítě prostě nechce číst pět knih denně? Studie dále uvádí, že „i děti, kterým se čte jen jedna kniha denně, uslyší do svých 5 let přibližně o 290 000 slov více než ty, které si s rodičem nebo pečovatelem pravidelně nečtou.“ To znamená, že i pouhá jedna kniha denně představuje ve vzdělávací cestě vašeho dítěte obrovský rozdíl.

Dává smysl, že čím více slov děti před nástupem do školky poznají, tím úspěšnější budou v osvojování čtení a psaní. Tato slova totiž už předem znají a nesetkávají se s nimi poprvé. Čím častěji děti novým konceptům vystavujete a vysvětlujete jim je, tím snazší je pro ně tyto pojmy pochopit a uložit do dlouhodobé paměti.

Kolik slov to tedy přesně je?

Podle nedávné studie publikované v časopise Journal of Developmental and Behavioral Pediatrics uslyší děti do svých 5 let následující počet slov:

• Děti, kterým se nečte: 4 662 slov
• Čtení 1–2krát týdně: 63 570 slov
• Čtení 3–5krát týdně: 169 520 slov
• Každodenní čtení: 296 660 slov
• Čtení pěti knih denně: 1 483 300 slov

Tento skok v počtu slov mezi dětmi, kterým se nečte, a těmi, kterým se čte 5 knih denně, je ohromující. Musím přiznat, že jsem si nikdy neuvědomila, jak obrovské množství slov si děti osvojí při pouhých pěti knihách denně. Samozřejmě jsem věděla, jak je čtení od raného věku důležité, ale tohle je neuvěřitelné! Výsledky výzkumu mluví naprosto jasně.

Význam čtení dětem

Kontroverzní studie z roku 1992 naznačovala, že děti vyrůstající v chudobě slyší do svých 3 let v běžné konverzaci přibližně o 30 milionů slov méně než děti z lépe situovaných rodin. Studie dále uváděla, že děti vysokoškolsky vzdělaných rodičů uslyší v průměru 45 milionů slov, průměrné dítě z dělnické rodiny 26 milionů slov a děti z rodin pobírajících sociální dávky kolem 13 milionů slov. Jiné výzkumy od té doby naznačují, že tato propast třiceti milionů slov může být mnohem menší, nebo dokonce vůbec neexistuje.

Další studie ukázala, že 86–98 % slov ze slovní zásoby dítěte pochází ze slovní zásoby jeho rodičů. Co z toho plyne? Děti vnímají všechno, co říkáme. Ať už mluvíme přímo s nimi, nebo ne, nová slova od nás neustále pochytávají.

Jaký je rozdíl mezi běžným rozhovorem a knihami?

Jako logoped se často setkávám s otázkou rodičů: „Vždyť s ním mluvím, nestačí to?“ Krátká odpověď zní: ne, bohužel nestačí. Důvodem je, že slovní zásoba v knihách bývá mnohem bohatší, pokročilejší a specifičtější než jazyk, který běžně používáme při povídání s batolaty.

Například nejoblíbenějším čtením mé dcery byla asi na 3 měsíce kniha o pavoucích. Ano, vím… nic moc příjemného. V té knize se objevovala slova jako „pavoukovec“, „zadeček“, „klepítka“ nebo „bujné pralesy“. V běžném rozhovoru bych taková slova s malým dítětem nikdy nepoužila. Když ji tato kniha přestala bavit a přešla (naštěstí) na Odvážnou Vaianu, občas se mě zničehonic zeptala na pavoučí zadeček. Žasla jsem, jak si to pamatovala. O něco později běžela v televizi komedie Beetlejuice. Hned na začátku se objevil pavouk a dcera vykřikla: „Mami, dívej, pavoukovec!“

To mě přivádí k další důležité věci: to, že dítě nějaké slovo nezačne hned samo používat, ještě neznamená, že mu nerozumí a že si informaci neuložilo. Děti někdy potřebují slovo slyšet mnohokrát, než se jim opravdu „vryje pod kůži“. Asi měsíc poté, co jsme přestali číst knihu o pavoucích, začala dcera slova z ní opakovat a dokázala nově nabyté znalosti uplatnit při sledování filmu.

Zkušenost logopeda

Přibližně pět let jsem pracovala jako terapeutka v rané péči. Během té doby jsem se setkala s rodinami z nejrůznějších sociálních a ekonomických poměrů. Jedním z dětí, se kterými jsem pracovala, byla dvouletá holčička, jejíž rodina mluvila pouze španělsky. Chodila do anglické školky a nedařilo se jí úspěšně rozvíjet ani jeden z jazyků.

Když jsem na konci sezení radila rodičům, zeptala jsem se jich na čtení knih. Věděla jsem, že doma žádné nemají, protože jejich příjmy byly pravděpodobně pod hranicí chudoby. S pomocí tlumočníka jsem mamince zdůraznila, jak důležité je číst holčičce alespoň dvě knížky denně, aby se jazykově rozvíjela. Maminka ji vzala do knihovny a na naše další sezení vybraly dvě knížky.

Holčička byla NADŠENÁ. Dokonce mi ty knížky podávala znovu a znovu, abychom četly dál. Pokračovaly jsme v tom na konci každého sezení a ona začala mluvit. Než oslavila tři roky a program rané péče u ní skončil, dokázala se vyjadřovat v krátkých větách.

Vím, že jako rodiče máme spoustu povinností a je těžké si na čtení vyhradit čas. Mohu se s vámi podělit o to, co funguje u nás. Naší dceři jsme začali číst, když jí bylo kolem 9 měsíců, a četli jsme tolik knížek, kolik jsme stihli, než dopila své večerní mléko. Dodnes jí čteme každý večer před spaním. Teď už si knížky vybírá sama, takže ji to baví ještě víc.

Zařaďte čtení do své večerní rutiny! Dětem pravidelný režim nesmírně prospívá a velmi rychle si na něj zvyknou. Vybírejte knížky a témata, o kterých víte, že vaše dítě opravdu zajímají.