„Rodičovština“ (parentese) – víc než jen pouhé „šišlání“

V tomto článku

• Co je to vlastně „rodičovština“? 
• Studie a výzkum o rodičovštině
• Lze se naučit mluvit rodičovštinou díky nácviku?
• Zkušenost logopedky jako mámy       

Jako logopedka jsem se vždycky otřásla, když jsem slyšela rodiče mluvit s miminky tímto způsobem. Odhlédneme-li od toho, jak nepříjemně to zní, ranému vývoji jazyka to prostě neprospívá.

Výzkumy a studie ukázaly, že mluvit na dítě určitým tónem a výškou hlasu je zdravé, ale měnit artikulační vzorce (například nahrazovat hlásku /r/ hláskou /l/ nebo šišlat) zdravé není a učí to dítě mluvit nesprávně.

Když jsem studovala na vysoké škole, říkali jsme „správnému“ způsobu mluvy s dětmi mateřština (motherese). Vzhledem k tomu, že je rok 2020 a tímto způsobem na děti mluví více než jen jeden rodič či opatrovník, termín se změnil na „rodičovštinu“ (parentese).  

Co je to vlastně „rodičovština“? 

Rodičovština je styl řeči, kdy na miminko mluvíte pomalejším tempem a vyšším hlasem, ale používáte skutečná slova a správnou gramatiku. Mnoho maminek, tatínků, prarodičů, starších sourozenců, tet, strýců i chův mluví rodičovštinou intuitivně s vědomím, že to miminku pomáhá naladit se na sociální kontakt a reagovat, i kdyby jen broukáním (1).

Rodičovština má tři klíčové charakteristiky:

Podpora té části mozku, která odpovídá za sociální komunikaci, je při osvojování jazyka klíčová. Tato oblast mozku se aktivně zapojuje, když uděláte pauzu a umožníte miminku zareagovat v odpovídajícím čase. Miminka jsou přirozeně nastavená na účast v konverzaci a zdá se, že dávají přednost tomu, když rodiče mluví rodičovštinou. 

Studie a výzkum o rodičovštině

Zdroj videa: CNN

Ve výše uvedeném videu se podívejte na malého Paula, který sedí na klíně své mámy v uzavřeném prostoru. Paul z jedné strany poslouchá ženu, která po dobu osmi sekund mluví rodičovštinou.

Z druhé strany poslouchá ženu, která po dobu osmi sekund mluví běžnou řečí. Když obě ženy poslouchá, je zřejmé, že dává přednost té, která mluví rodičovštinou.

Dává to najevo tím, že soustavně otáčí hlavičku směrem k ženě mluvící mateřštinou/rodičovštinou. Dokonce můžete slyšet, jak brouká, když k němu žena domluví. 

Laboratoř Patricie Kuhl provedla studie, které ukazují, že když kojenci poslouchají řeč, „rozsvítí se v jejich mozku nejen sluchová kůra, ale i motorické oblasti, které budou mít později na starosti mluvení,“ uvedla s tím, že miminko se tak připravuje na odpověď.

Patricia Kuhl, spoluvyučující a ředitelka Institute for Learning & Brain Sciences na University of Washington

Lze se naučit mluvit rodičovštinou díky nácviku?

Ano! S trochou tréninku se můžete naučit mluvit se svým dítětem tímto způsobem. Byla publikována studie, která ukázala, že když byli rodiče proškoleni, jejich děti ve 14 měsících věku více žvatlaly a měly větší slovní zásobu než děti, jejichž rodiče rodičovštinu nepoužívali.

Kuhl navíc uvedla, že miminka trénovaných rodičů měla v průměru slovní zásobu 100 slov ve srovnání s 60 slovy v kontrolní skupině. To je téměř dvojnásobné tempo osvojování nových slov!

Studie také ukázala, že miminka se potřebují sociálně zapojovat, aby se naučila jazyk. Rodičovština v miminku z nějakého důvodu tuto touhu vyvolává.

Jejich studie stále pokračuje a z dětí, které byly původně sledovány, jsou nyní tříleté děti. Děti ze skupiny s proškolenými rodiči jsou stále výrazně napřed oproti dětem, jejichž rodiče tréninkem v používání rodičovštiny neprošli. 

https://www.youtube.com/watch?v=7wqR28gPiwo&feature=emb_logo

Trénink rodičů posiluje rané jazykové dovednosti

Zkušenost logopedky jako mámy       

Jako logopedka jsem mimořádně citlivá na vývoj svých dětí, zejména v oblasti řeči a jazyka.

Moje dcera (3 roky) i syn (7 měsíců) se vyvíjejí typicky. U obou jsem používala a stále používám rodičovštinu.

Můj manžel ani rodina před narozením našich dětí pojem rodičovština neznali. Poté, co jsem jim to vysvětlila a podpořila je v tom, aby na Noru a Nicholase nešišlali dětskou řečí, začali všichni používat stejné vzorce mluvy jako já. 

Když na mého syna někdo nemluví rodičovštinou, jeho reakce je znatelně jiná.

Když na něj mluvíte rodičovštinou, otočí hlavu, usměje se, zasměje a dokonce k dané osobě natáhne ruce. Také se zapojuje do sociálního střídání rolí v komunikaci – brouká nebo výská, když na něj mluvíte rodičovštinou.

Pokud pláče a my na něj promluvíme běžným tónem, pláče dál. Jakmile ho však utěšujeme rodičovštinou, uklidní se mnohem rychleji a začne se usmívat. Moje dcera reagovala úplně stejně, když byla miminko. 

Pokud máte zájem naučit se mluvit rodičovštinou, doporučuji vám obrátit se na logopeda, který vám ukáže, jak na to.

Přínosy pro vaše dítě jsou významné a jedná se o rychlý a snadný způsob, jak podpořit vývoj řeči přímo doma.

Také vám doporučuji stáhnout si aplikaci Speech Blubs 2. Máme pro vás spoustu aktivit a materiálů, které můžete se svými dětmi využít a které podpoří jejich sociální rozvoj, kognitivní dovednosti i vyjadřovací schopnosti v oblasti řeči a jazyka!