Vaše neverbální dítě: Jak nastavit komunikační cíle

Mít neverbální dítě není snadné. Už jen zorientovat se ve fázích vývoje dětské komunikace dá spoustu práce. Nemluvě o porozumění neverbální komunikaci, cílům logopedie nebo vůbec tomu, co znamená efektivně komunikovat s vaším dítětem – s vaším neverbálním dítětem.

Nejlepší je začít prvním krokem a zjistit, jak si stanovit realistické cíle. Nejprve se ale podívejme na to, co vlastně slovo „neverbální“ znamená.

V tomto článku

Vaše dítě může být neverbální například v důsledku jazykové poruchy či opožděného vývoje řeči; může mít dokonce i fyzickou vadu řeči, která mu v mluvení zcela brání.

Nejčastějším důvodem, proč jsou děti neverbální, bývají potíže s porozuměním sociálním interakcím a s reagováním v nich – to se často objevuje u dětí s autismem a jinými vývojovými poruchami, jako je Downův syndrom.

Co je to komunikace?

Než pomůžete svému neverbálnímu dítěti začít mluvit, musíte pochopit, proč vlastně chcete, aby mluvilo, a jaké dovednosti k tomu potřebuje.

Děti i dospělí mluví proto, aby komunikovali. Ke komunikaci dochází, když jedna osoba předá zprávu druhé osobě. Tuto zprávu můžete předat mnoha různými způsoby a z různých důvodů.

Mezi hlavní aspekty komunikace patří:

Komunikace je proces. Efektivní komunikace se buduje prostřednictvím interakce a vzájemného napojení, což je základem obousměrné komunikace. Neverbální děti mívají s mluvením často potíže proto, že do jisté míry narážejí na obtíže při kontaktu s ostatními. Rozvoj komunikačních dovedností je pak pro ně ještě náročnější.

Aby byly interakce úspěšné, vaše dítě potřebuje:

Pokud byste se chtěli o komunikaci a její složitosti dozvědět více, podívejte se na toto video.

Co má a nemá vaše dítě rádo

Nejdůležitějším nástrojem při práci na komunikaci s neverbálními dětmi je zaměřit se na to, co mají a nemají rády. Toho můžete využít k podpoře komunikace – zaměřením na jejich oblíbené věci zjistíte, co je ke komunikaci motivuje. Využívejte strukturované aktivity, které zapojí zájmy i neoblíbené věci vašeho dítěte!

Jak a proč vaše neverbální dítě komunikuje?

To, že vaše dítě nemluví, ještě neznamená, že nekomunikuje. Děti komunikují prostřednictvím činů, zvuků, řeči těla i slov. Pokud zjistíte, jakým způsobem vaše dítě komunikuje, můžete rozvíjet jeho silné stránky a učit ho dalším formám komunikace skrze tyto osvědčené způsoby.

Vaše dítě může neverbálně komunikovat takto:

https://www.youtube.com/watch?v=SKhsavlvuao

Nestačí se jen dívat na to, jak vaše dítě komunikuje, ale také na to, proč komunikuje. Jakmile pochopíte účel jeho komunikace, můžete mu pomoci najít více způsobů i více důvodů ke komunikaci.

Fáze komunikace vašeho dítěte

Ve své knize „More Than Words: A Guide to Helping Parents Promote Communication and Social Skills in Children with Autism Spectrum Disorder“ autorka Fern Sussman popisuje, že neverbální děti procházejí čtyřfázovým kontinuem.

Když rozpoznáte, ve které fázi komunikace se vaše dítě nachází, budete vědět, co už zvládá a co ještě ne, a také co od něj můžete čekat v dalším kroku. To vám pomůže stanovit mu vhodné komunikační cíle.

Zde jsou čtyři fáze vývoje řeči a jazyka podle Fern Sussman:

1) Fáze vlastního programu (Own Agenda)

Dítě v této fázi si chce hrát samo a působí, že se nezajímá o lidi ani o dění kolem sebe. Nechápe, že může ovlivnit ostatní tím, že jim vyšle přímou zprávu, takže u něj nevidíme záměrnou komunikaci. U svého dítěte můžete pozorovat, že:

2) Fáze žadatele (Requester)

Dítě v této fázi si začíná uvědomovat, že jeho činy na vás mohou mít vliv. Říká si o věci, které chce nebo potřebuje, tím, že vás k nim táhne nebo vede, a užívá si pohybové hry s lidmi („hry na tělo“). U svého dítěte můžete pozorovat, že:

3) Fáze raného komunikátora (Early Communicator)

Dítě v této fázi používá konkrétní gesta, zvuky, obrázky nebo slova konzistentně k tomu, aby si řeklo o věci ve vysoce motivujících situacích. Jeho sociální interakce trvají déle a komunikace je cílenější, ačkoli stále komunikuje především proto, aby po vás něco chtělo. U svého dítěte můžete pozorovat, že:

4) Fáze partnera (Partner)

Dítě v této fázi komunikuje efektivněji a má již určitou zásobu jazykových dovedností. Mělo by být schopné mluvit a vést jednoduchý rozhovor. Někdy nedokáže přijít na vlastní slova a spoléhá se na naučené fráze či výrazy.

To se obvykle stává v neznámých situacích, kdy dítě nerozumí tomu, co se říká, a má potíže s pravidly konverzace. U svého dítěte můžete pozorovat, že:

Stanovení komunikačních cílů

Nyní, když jste si přečetli o fázích komunikace a znáte úroveň svého dítěte, můžete mu stanovit cíle, které budou výzvou a aktivně podpoří jeho komunikaci.

Můžete postupovat podle komunikačního kontinua Fern Sussman popsaného v její knize „More Than Words“ a také v tomto článku. 

Klíčem k tomu, abyste dítěti pomohli komunikovat, je nastavení realistických očekávání. V konečném důsledku chcete, aby vaše dítě dosáhlo těchto primárních cílů:

Nejlepším způsobem, jak těchto cílů dosáhnout, je využít to, co má a nemá rádo, a také jeho fázi komunikace.

Jakmile fázi svého dítěte určíte, pokračujte ve čtení tohoto článku.

1) Cíle pro fázi vlastního programu

Další informace, tipy a techniky pro práci s neverbálním dítětem ve fázi vlastního programu najdete v tomto videu:

https://www.youtube.com/watch?v=KGf_Xb7jDjU

2) Cíle pro fázi žadatele

Toto video vám ukáže, jak pracovat s dítětem ve fázi žadatele:

https://www.youtube.com/watch?v=4F3xCBcsLFg

3) Cíle pro fázi raného komunikátora

4) Cíle pro fázi partnera

Jak pracovat s dětmi ve fázi raného komunikátora nebo partnera:

https://www.youtube.com/watch?v=6aeChJa5kqQ

Podpořte komunikaci s neverbálním dítětem

Nejlepší způsob, jak přimět své neverbální dítě ke komunikaci, je dát mu k ní důvod. Je velmi lákavé zajistit, aby mělo všechno, co potřebuje, přímo na dosah ruky. Pokud však vaše dítě nemá žádnou překážku v tom, aby získalo, co chce, nemá důvod s vámi komunikovat. Musíte proto vytvářet situace, které ke komunikaci vybízejí.

Zde je několik tipů, jak podpořit děti jakéhokoli věku v komunikaci z nejrůznějších důvodů. Pamatujte, že tato komunikace nemusí být nutně verbální. Pokud vaše dítě komunikuje pomocí zvuků, gest, výrazů tváře nebo třeba obrázků, počítá se to jako pokus o komunikaci. 

Pomozte dítěti vyjadřovat přání a žádosti

https://www.youtube.com/watch?v=d27kRgIvvTs

Zde je video s ukázkou těchto technik

Umístěte oblíbené věci mimo dosah

Když oblíbené jídlo nebo hračku svého dítěte položíte na vysokou polici či linku, odkud na ně vidí, ale nedosáhne, je mnohem pravděpodobnější, že vás požádá o pomoc, aby věc získalo. Tyto předměty můžete dát také do průhledné plastové krabičky, která se těžko otevírá. Dítě uvidí, co chce, ale pro otevření bude muset požádat o pomoc vás.

Využívejte „hračky pro dva“

S těmito hračkami se těžko manipuluje a přirozeně podporují interakci, protože dítě potřebuje vaši pomoc, aby fungovaly. Dejte dítěti čas si hračku prohlédnout a vložte se do hry ve chvíli, kdy začne být frustrované nebo když vás samo požádá o pomoc.

Natahovací a mačkací hračky

Jakmile natahovací nebo mačkací hračku spustíte a ona doskáče, zastaví se. Podejte ji dítěti a počkejte, až vás požádá, abyste ji znovu rozpohybovali. 

Bublifuk

Vyfoukněte pár bublin a pak se zastavte. Počkejte, až vás dítě požádá, abyste foukali znovu.

Balonky

Nafoukněte balonek a nechte z něj vzduch se zasyčením utéct. Pak si ho přiložte k ústům a počkejte, až vás dítě požádá, abyste ho nafoukli znovu.

Hrací skříňky

Natáhněte hrací skříňku a nechte hrát melodii. Až hudba utichne, počkejte, až vás dítě požádá o její opětovné spuštění.

Vyskakovací panáček v krabičce

Zatočte kličkou a nechte panáčka vyskočit. Počkejte, až vás dítě požádá, abyste to udělali znovu.

Zrcadla

Zrcadla jsou fantastická pro hry na schovávanou (kuk!) a na opičení. Před zrcadlem můžete hrát jakoukoli hru nebo zpívat jakoukoli písničku. Počkejte, až vás dítě požádá o opakování, a povzbuzujte ho, aby po vás opakovalo.

Nabízejte věci po troškách

Pokud dáte dítěti všechno najednou, nebude mít důvod si o cokoli říkat. Když mu budete dávat věci v malých dávkách, poskytnete mu mnohem více příležitostí sdělit vám své potřeby. Některé hračky, jako je Lego, se po kouskách rozdávají velmi snadno – stejně jako dobroty, například rozinky nebo křupky.

Dejte vše kromě jednoho dílu

Dejte dítěti k aktivitě všechno kromě jedné potřebné věci. Držte ji mimo jeho dosah, ale tak, aby na ni vidělo, a počkejte, až si o ni řekne. 

Pomozte dítěti odmítnout nebo říct „ne“

Nabídněte neoblíbené věci

Nabídněte dítěti jídlo, pití nebo hračku, o kterých spolehlivě víte, že je nemá rádo – dáte mu tím skvělou příležitost říct „ne“.

Nechte dítě aktivitu ukončit

Počkejte, až dítě aktivita přestane bavit, a nechte ho, aby vám jakýmkoli preferovaným způsobem komunikace dalo najevo, že už má dost.

Pomozte dítěti naučit se pozdravit a říct „pá-pá“

https://www.youtube.com/watch?v=WhsPDjaz_sQ

Maňásci

Použijte maňásky, plyšáky nebo Lego

Maňásek nebo Lego minifigurka mohou předvést pozdravení a loučení tím, že tuto akci několikrát zopakujete – necháte postavičku objevit se a zase zmizet za vašimi zády, a tím dítě povzbudíte, aby zdravilo s vámi a pak i samo.

Využijte okno

Když čekáte návštěvu, stoupněte si k oknu, zamávejte na příchozí a řekněte „ahoj“, jakmile se blíží ke dveřím. Povzbuďte dítě, aby udělalo totéž, a časem to zvládlo samo. Stejně to můžete udělat, když návštěva odchází.

Povzbuďte dítě k interakci nebo komentování

https://www.youtube.com/watch?v=mEqaNDwaKfk

Vytvořte předvídatelné rituály a pak do nich vložte překvapení

Když do každodenní rutiny přidáte moment překvapení, podnítíte dítě k reakci a snad i k chuti o tom komunikovat.

Zůstaňte chvíli potichu

Prohlížejte si knížku, ukazujte na obrázky a pojmenovávejte je. Pak otočte stránku, ukažte na obrázek, ale nic neříkejte – nechte dítě, aby obrázek pojmenovalo samo. Nechte dítě pomáhat vám s vybalováním nákupu, projevujte o věci velký zájem a při vyndávání z tašky je pojmenovávejte. Až narazíte na oblíbené jídlo vašeho dítěte, počkejte, až projeví nadšení a samo ho pojmenuje.

Nabídněte něco jiného

Hrajte si s hračkami, které mají více dílků, například s puzzlemi, a podávejte dítěti jednotlivé dílky. Pak mu podejte něco úplně jiného (třeba kuličku) a počkejte na jeho reakci.

Dělejte „omylem“ chyby

Děti milují, když rodiče dělají chyby a chovají se legračně. Můžete jim obout boty obráceně nebo se pokusit přetáhnout jim při oblékání kalhoty přes hlavu. Počkejte, až dítě zareaguje, a pak se tomu společně zasmějte.

Když jde všechno hladce, zařiďte, aby se něco pokazilo

Skvělý nápad je například při večeři nebo snídani „omylem“ upustit vidličku na zem a počkat, až dítě zareaguje nebo vás na to upozorní.

Předstírejte, že nevíte, kde věci jsou

Můžete hledat věci společně s dítětem, když budete předstírat, že netušíte, kde jsou. Přehánějte své zoufalství a počkejte, až vaše dítě zareaguje.

Předstírejte, že jste „rozbití“

Nastavte situace tak, aby to vypadalo, že máte s něčím potíže. Můžete třeba předstírat, že neslyšíte zvonit zvonek, což vašemu dítěti poskytne příležitost získat si vaši pozornost a říct vám, co se děje.

Pomozte svému dítěti s volbou

https://www.youtube.com/watch?v=a4PFWFeTwRM

Možnosti volby

Začněte snadnými volbami

Nejjednodušší volba pro vaše dítě je mezi dvěma věcmi, které může vidět. Jedna musí být něco, co má opravdu rádo, a druhá něco, co rádo nemá. Podržte obě možnosti před ním a zpočátku nabízejte oblíbenou možnost jako druhou.

Je to proto, že děti, které se teprve učí vybírat si, si často zvolí poslední předložený předmět. Jakmile dítě získá v rozhodování praxi, můžete oblíbenou možnost nabízet jako první.

Poskytujte vizuální nápovědy

Vaše dítě bude zpočátku potřebovat vizuální nápovědy, které mu s výběrem pomohou. Můžete držet skutečné předměty, ukazovat na skutečné předměty nebo ukazovat na obrázky skutečných předmětů. Předkládejte je stejným způsobem jako při snadných volbách a postupně zvyšujte obtížnost.

Volby typu ano/ne

Jedná se o stejnou metodu, jakou jste používali, když jste dítěti pomáhali se snadnými volbami, tentokrát ho však chcete povzbudit k verbálnímu projevu. Zvedněte to, co nechce, a povzbuďte ho, aby řeklo „ne“. Pokud dítě nedokáže odpovědět, předveďte mu reakci, abyste mu ukázali, co má dělat, a zkuste to znovu. Totéž udělejte i s předmětem, který chce.

Aplikace Speech Blubs byla vytvořena pro neverbální děti

Naše aplikace nabízí spoustu aktivit pro rozvoj slovní zásoby, ze kterých si vaše dítě může vybírat. To ho motivuje ke komunikaci se záměrem – tím, že si vybere, co chce dělat, a prochází různé situace v každé z našich „her“. Díky tomu se vaše dítě naučí a porozumí mnoha známým slovům a začne je používat k zahájení komunikace v nových situacích.

Děti v naší aplikaci napovídají vašemu dítěti, kdy má mluvit, a díky zábavné povaze našich „her“ je velmi pravděpodobné, že si vaše dítě začne o hraní brzy samo říkat a reagovat na vás!

Aplikace podporuje neverbální děti tím, že jim zpočátku umožňuje učit se pouhým pozorováním dětí v aplikaci. Jakmile jsou připraveny, mohou děti začít napodobovat.

Nezapomeňte, že pokud si nejste jisti, proč je vaše dítě neverbální, nebo pokud má potíže s komunikací, můžete si stáhnout naši aplikaci a využít náš bezplatný screeningový test. Test poukáže na silné i slabé stránky vašeho dítěte a spolu s výsledky od nás získáte individuální zprávu i praktické rady. Aplikaci si můžete stáhnout z App Store nebo Google Play.

Ve Speech Blubs máte spojence a naším největším úspěchem je vidět, jak vaše dítě naplno rozvíjí svůj potenciál.