Existuje souvislost mezi synestezií a autismem?

V tomto článku

• Co je to synestezie?
• Diagnostika synestezie
• Kdo synestezii mívá?

Co je to synestezie?

Synestezie je stav, kdy je jeden smysl (například sluch) vnímán současně jedním nebo více dalšími smysly, jako je například zrak. Laura Moss uvádí: „Synestetici – tedy lidé, kteří mají synestezii – mohou vidět zvuky, vnímat chuť slov nebo cítit vjem na kůži, když ucítí určité vůně. Mohou také vidět abstraktní pojmy, jako je čas, promítnuté v prostoru kolem sebe.“

Jiná forma synestezie spojuje předměty, jako jsou písmena, tvary, čísla nebo lidská jména, s vůní, barvou nebo chutí. Zjednodušeně to znamená, že synestetik může vidět číslo ‚2‘ jako „modré“.

Slovo synestezie pochází ze dvou řeckých slov: syn (společně) a aisthesis (vnímání). Synestezie tedy doslova znamená „spojené vnímání“ (Neuroscience for Kids). 

Synestezie je vzácný jev, který se vyskytuje pouze u přibližně 1 % populace. Nejedná se o poruchu ani postižení; odborníci o ní spíše hovoří jako o „mimořádné schopnosti“.

Synestezie se může projevit u kteréhokoli ze smyslů, ale nejčastější je spojení barev s písmeny a čísly. 

Zatím víme, že synestetik může vidět slovo ‚letadlo‘ jako mátově zelené nebo číslo ‚4‘ jako tmavě hnědé. Existují také synestetici, kteří slyší zvuky v reakci na vůni, cítí vůni v reakci na dotek nebo cítí fyzický vjem v reakci na zrakový podnět. Možná je prakticky jakákoli kombinace smyslů.

Někteří lidé mají synestezii zahrnující tři nebo dokonce více smyslů, to je však extrémně vzácné.

Synestetické vjemy jsou pro každého člověka specifické. Různí lidé se synestezií se ve svých vjemech téměř nikdy neshodnou. Jinými slovy, i když si jeden synestetik představuje písmeno ‚q‘ jako modré, jiný synestetik může vidět ‚q‘ jako oranžové (Neuroscience for Kids). 

https://www.youtube.com/watch?v=rkRbebvoYqI

Diagnostika synestezie

Bohužel neexistuje žádný konkrétní způsob, jak synestezii diagnostikovat. Přední výzkumník v oblasti synestezie, MUDr. Richard Cytowic, však vypracoval specifická vodítka pro lékaře a vědce, aby dokázali určit, zda dítě synestezii má.

Tato vodítka týkající se typů vnímání zahrnují:

• Bezděčnost (mimovolnost): synestetici o svých vjemech aktivně nepřemýšlejí; prostě se samy objevují. 
• Projekce do prostoru: místo toho, aby vjem zažíval pouze ve své „mysli“ (jako když je člověk požádán, aby si představil barvu), synestetik barvu často skutečně vidí promítnutou ve vnějším prostoru mimo své tělo. 
• Stálost a obecnost: vjem musí být pokaždé stejný; pokud například cítíte chuť čokolády, když slyšíte Beethovenův Houslový koncert, musíte čokoládu cítit pokaždé, když ho uslyšíte. Vjem musí být také obecný – to znamená, že v reakci na určitou vůni můžete vidět barvy, čáry nebo tvary, ale neuvidíte nic složitého, jako je například místnost s lidmi, nábytkem a obrazy na zdi.
• Snadná zapamatovatelnost: sekundární synestetický vjem bývá často zapamatovatelnější než vjem primární; například synestetik, který si se jménem „Laura“ vždy spojuje fialovou barvu, si často snáze zapamatuje, že jméno dotyčné ženy je fialové, než samotné jméno „Laura“.
• Emoční náboj: tyto vjemy mohou vyvolávat emoční reakce, například pocity potěšení.

Kdo synestezii mívá?

Dosud existuje pouze jedna studie, která zkoumala, u koho je pravděpodobnější, že se u něj synestezie projeví. Ukazuje se, že tento stav mívají častěji ženy, stejně jako leváci, lidé s průměrnou či nadprůměrnou inteligencí a ti, kteří mají synestezii diagnostikovanou u některého z přímých rodinných příslušníků. 

Na první pohled se synestezie a autismus zdají být odlišnými stavy – synestezie je definována jako „spojení smyslů“, kdy hudba může vyvolávat barvy nebo slova mohou vyvolávat chutě, zatímco určujícím znakem autismu jsou obtíže v sociálním porozumění a komunikaci.

Nový výzkum však ukazuje, že obě skupiny uvádějí zvýšenou smyslovou citlivost, například averzi vůči určitým zvukům a světlům, a také odlišnosti ve schopnosti zaměřit se na detaily.

Synestetici však obvykle neuváděli potíže v oblasti tradičních komunikačních projevů, které obvykle definují autismus. Ačkoli výzkumy naznačují, že mezi těmito dvěma stavy existují souvislosti, zdá se, že jsou spíše smyslové než sociální (Science Daily). 

Počáteční výzkum naznačuje, že synestezie bývá obzvláště častá u lidí s autismem, kteří mají také mimořádné „savant“ schopnosti, jako je vynikající nadání pro počítání, paměť a umění. Vzpomeňte si na film „Rain Man“. Lidé s charakteristikami mimořádně vysoké inteligence mají vyšší pravděpodobnost, že budou mít i synestezii. 

Jde o opravdu fascinující záležitost, a pokud máte pocit, že vaše dítě vykazuje známky synestezie, určitě se můžete poradit s lékařem, psychologem nebo neurologem – i když většina lidí si diagnózu stanoví sama. Existuje dokonce několik orientačních testů synestezie pro sebehodnocení.

Nejde o nic špatného ani negativního. Naopak, v pozdějším životě jim to může pomoci s pamětí a vybavováním informací!