Jak naučit děti prvky příběhu

Dříve než děti dokážou klíčové prvky příběhu samy využívat, musí se je naučit s jistotou rozpoznávat. 

Z čeho se tedy příběh skládá? Ve své práci velmi úzce spolupracuji s učiteli jazyků a nejlépe se nám osvědčilo rozdělit tyto složky do dvou různých skupin. První skupina zahrnuje základní prvky příběhu a obvykle se učí na prvním a druhém stupni základní školy, zatímco druhá skupina se skládá z složitějších prvků určených pro pokročilejší žáky. 

Ačkoli pracuji se středoškoláky, často se s těmito základními prvky příběhu dříve nesetkali a potřebují základní úvod, aby zvládli psát eseje a slohové práce. 

Pět základních prvků příběhu

1. Prostředí – Prostředí se nevztahuje pouze na fyzické místo, kde se děj odehrává, ale také na časové období. Je to v podstatě odpověď na otázku, kde a kdy se příběh odehrává. 
2. Postavy – Podle typu čteného příběhu jsou postavami obvykle lidé nebo zvířata. Jsou to právě ony, kdo posouvá děj kupředu, a představují odpověď na otázku, kdo v zápletce vystupuje. 
3. Děj (zápletka) – Děj označuje události, které se v příběhu odehrávají. Skládá se z úvodu, narůstajícího napětí (kolize), vyvrcholení (krize), obratu (peripetie) a rozuzlení. Je to ono co celého příběhu. Ve většině příběhů se na začátku objeví problém a na konci dojde k jeho vyřešení. 
4. Konflikt – Konflikt je problém v příběhu. Bez konfliktu není příběh. Dokonce i v dětských knížkách existuje problém, který musí postavy vyřešit. Vymezení konfliktu dává postavám jejich proč. 
5. Téma – Jde pravděpodobně o nejsložitější prvek příběhu a pro většinu studentů bývá nejobtížnější ho rozpoznat. Téma představuje celkové poselství či myšlenku příběhu. Je to to, co si má čtenář z příběhu odnést. 

Pokročilejší prvky příběhu

Jakmile žáci pochopí výše uvedené základní prvky, mohou přejít k těm pokročilejším. O těchto pojmech lze mluvit v jakémkoli věku, většina dětí jim však plně porozumí až zhruba od 5. třídy. Patří mezi ně:

1. Vypravěč a úhel pohledu – Tento prvek určuje, kdo příběh vypráví. Může jít o ich-formu (1. osoba), du-formu (2. osoba) nebo er-formu (3. osoba). Mění se pohled v průběhu děje? V románu Frankenstein se například úhel pohledu střídá mezi třemi různými postavami.
2. Tón – Tón udává celkovou náladu příběhu. Působí temně a hrozivě, nebo vesele a radostně? Tón textu se utváří volbou slov, literárními prostředky, gramatikou, rytmem i rýmem. 
3. Styl – Styl v mnoha ohledech úzce souvisí s tónem. Jde o jedinečný autorský hlas, který se projevuje ve volbě slov, stavbě zápletky, větné skladbě a dalších prvcích. Osobní styl spisovatele výrazně ovlivňuje celkový tón díla.
4. Atmosféra (nálada textu) – Zde jde o pocit, který autor v čtenáři vyvolává, a o to, jakými jazykovými prostředky jej dosahuje.

Proč jsou prvky příběhu důležité?

Existuje mnoho důvodů, proč by se žáci měli dobře vyznat v prvcích příběhu. V neposlední řadě jim to přináší hlubší porozumění textu a větší čtenářský zážitek. Pochopení toho, jak je příběh vystavěn, je pro děti nezbytné k dosažení nejvyšší úrovně porozumění čtenému textu. Znalost struktury navíc poskytuje záchytný rámec, který výrazně usnadňuje zapamatování a vybavování informací. To je důležité nejen u zkoušek, ale uplatní se to zjevně i v jiných předmětech mimo hodiny jazyka a literatury. 

Znalost různých prvků, které tvoří dobré vyprávění, pomáhá žákům také při vlastním psaní. Umožňuje jim utřídit si myšlenky a obratně propojit jednotlivé dějové linie vlastních příběhů. To není snadný úkol ani pro zkušeného autora, natož pro začátečníka!

Jak učit strukturu příběhu

Grafické organizéry

Grafické organizéry mám moc ráda! Mám celý šanon různých typů, které mohu rozdávat studentům i kolegům učitelům. Je to skvělý způsob, jak dětem pomoci udržet si v informacích pořádek a zároveň zajistit, aby při psaní slohu nezapomněly na žádnou důležitou složku.

Mapy příběhu

Mapy příběhu pomáhají žákům uspořádat prvky příběhu vizuálně, což přispívá k lepšímu porozumění. Žáci prozkoumají zadaný text a vyhledají informace vztahující se ke každému prvku. Tyto údaje pak zaznamenají do své mapy příběhu. Mapy příběhu lze velmi snadno přizpůsobit různým úrovním, protože učitel může vybrat prvky nejvhodnější pro věk a schopnosti dětí. Zpočátku by si žáci měli procvičit určování základních prvků na jednoduchých textech – například na pohádkách – a teprve poté přejít ke složitějším příběhům s bohatší škálou prvků.

Přečti, hoď a převyprávěj

Tato jednoduchá aktivita představuje zábavný způsob, jak si ve skupině zopakovat nedávno přečtený text. Začíná tím, že žák hodí kostkou (nebo kostkami). Číslo, které padne, odpovídá seznamu otázek zaměřených na jednotlivé prvky příběhu. Pokud například padne trojka, může odpovídat otázce na prostředí, například: Kde a kdy se tento příběh odehrál? Žák pak co nejpodrobněji odpoví s odkazem na text. Tuto aktivitu lze snadno upravit zvýšením počtu i náročnosti otázek nebo zapojením širšího okruhu prvků. Ke každému prvku můžete připravit i více než jednu otázku.

Uhádni prvek

Tato aktivita výborně funguje při práci ve dvojicích. Každý žák má k dispozici kopii příběhu. Různé prvky příběhu jsou napsány na kartičkách: postava, prostředí, nálada, tón atd. Žáci si střídavě tahají kartičku a dbají na to, aby spolužák neviděl, jaký prvek si vybrali. Následně přečtou krátkou ukázku z textu, která tomuto prvku odpovídá. Úkolem spolužáka je prvek správně určit. Jakmile jej úspěšně pozná, je na řadě s tažením kartičky on.

Dějový graf

Tato aktivita se nejlépe hodí pro zaznamenávání jednotlivých fází zápletky, jako jsou: expozice (úvod), kolize (narůstající napětí), konflikt, krize (vyvrcholení), peripetie a rozuzlení. Dějový graf funguje jako přehledný graf, kde jsou výše uvedené prvky seřazeny na ose x podle toho, jak chronologicky jdou v textu za sebou. Osa y znázorňuje míru napětí, přičemž nejdramatičtější momenty jsou vyneseny nejvýše. Žáci zaznamenávají tyto body pro každý prvek. Například úvod příběhu (obvykle popis prostředí, seznámení s postavami apod.) bude na stupnici napětí poměrně nízko, postupně však napětí stoupá až k vrcholu, po němž před závěrečným rozuzlením mírně klesne.

Zde se dozvíte více o významu čtení a knih pro předškoláky!