Jak se stát zastáncem svého dítěte se speciálními potřebami

V tomto článku

• Hledáte doplňkovou řečovou aktivitu pro svého drobečka? Vyzkoušejte Speech Blubs
• Jak se stát zastáncem dítěte se speciálními potřebami
• 1. Musíte vědět, za co bojujete
• 2. Nesmíte být příliš přísní na sebe (ani na nikoho jiného)
• 3. Musíte udržovat otevřenou komunikaci a vzájemnou důvěru
• 4. Nesmíte polevit. Nepřestávejte se vzdělávat v oblasti speciálních potřeb.

Mezi tím, být rodičem a být zastáncem, existuje tenká hranice. Alespoň to jsem zjistila na své rodičovské cestě. Když jsem se před třemi lety seznámila se svým přítelem a jeho synem, mé pedagogické zázemí mou situaci hned poněkud odlišilo. Nejenže jsem vstoupila do nové role „bonusové“ mámy pro tohoto malého kluka, ale stala jsem se také jeho největší oporou, největší fanynkou a největší zastánkyní.

A věřím, že každý rodič bude souhlasit – za své děti byste šli do boje.

Co však dělat, když máte dítě se speciálními potřebami? Jak se stát jeho zastáncem a bojovat za něj, když máte pocit, že na to jste úplně sami? Když vám připadá, že boj za jeho práva znamená boj proti lidem a institucím, které by měly stát na vaší straně?

Neexistuje žádný „správný“ nebo „špatný“ způsob, jak své děti podpořit. Zde je však to, co jsem se naučila při obhajování zájmů svého syna. Doufám, že vám to pomůže a povede vás na vaší vlastní cestě zastánce dítěte se speciálními potřebami.

Hledáte doplňkovou řečovou aktivitu pro svého drobečka? Vyzkoušejte Speech Blubs

Speech Blubs je logopedická aplikace původně vyvinutá pro děti s autismem, Downovým syndromem a mluvní apraxií! Začněte svou bezplatnou zkušební verzi ještě dnes a objevte více než 1 500 zábavných i vzdělávacích aktivit!

Jak se stát zastáncem dítěte se speciálními potřebami

1. Musíte vědět, za co bojujete

Pokud má vaše dítě speciální potřeby, s největší pravděpodobností už víte, s čím se potýká. U mého syna je největší překážkou v učení dyslexie. Vím proto, že když nedostane dostatek času na dokončení úkolů, když mu není nabídnuta možnost nechat si text přečíst nebo když se od něj očekává, že bez pomoci zvládne zadání daleko nad své možnosti – musím zasáhnout.

Prvním krokem k tomu, abyste byli dobrým zastáncem (a rodičem!), je pochopení toho, co vaše dítě potřebuje. Může to začít odborným vyšetřením, nebo může jít prostě jen o zjištění, co dítě potřebuje – u vás doma i ve třídě – a ověření možností, jak tyto obtíže při učení zvládnout.

Má-li vaše dítě IVP (individuální vzdělávací plán), musí se body tohoto plánu dodržovat. Pokud vaše dítě IVP nemá, vaším prvním krokem by měla být schůzka s vyučujícími, kde proberete své obavy a případnou potřebu takový plán sestavit.

Ať tak či onak, začínáte u konkrétních překážek. To vám pomůže ujasnit si, za co bojujete, a co je ještě důležitější, proč za to bojujete.

2. Nesmíte být příliš přísní na sebe (ani na nikoho jiného)

Jako rodiče jsme si někdy těmi nejhoršími nepřáteli. Bez ohledu na to, zda potřeby vašeho dítěte dříve unikly pozornosti, nebo jste prostě nevěděli, jaké kroky podniknout – prosím, nevyčítejte si to!

Rodičovství je neustále se měnící a vyvíjející cesta. To, že jste neudělali nebo neřekli vše „správně“, neznamená, že jako rodiče selháváte.

V tomto ohledu je také důležité mít na paměti, že většina lidí dělá maximum, a to včetně (a především!) učitelů a personálu školy. I když se může občas zdát, že někteří lidé, kteří by měli mít na srdci nejlepší zájem vašeho dítěte, zklamali, pamatujte, že toho mají všichni naloženo opravdu hodně.

Možná, že něco, co přehlédli nebo co nevyšlo podle plánu, nebylo uděláno úmyslně. Místo vzájemného obviňování sebe i ostatních si uvědomte, že vaším úkolem je problém vyřešit. A pusťte se do toho.

3. Musíte udržovat otevřenou komunikaci a vzájemnou důvěru

Komunikace je klíčová, zvláště při prosazování zájmů vašeho dítěte. Snažíte-li se obhájit jeho potřeby a schopnosti ve třídě, buďte k dispozici a udělejte si z rozhovorů s učiteli prioritu.

Zapojte se do otevřeného dialogu a nebojte se ptát na vzdělávání svého dítěte (i když máte pocit, že se vyptáváte až příliš). Čím více otázek položíte, tím lépe situaci porozumíte a tím lépe se budete orientovat v dalších krocích.

PS: Žádná otázka není zbytečná a ptát se „příliš mnoho“ prostě nejde.

4. Nesmíte polevit. Nepřestávejte se vzdělávat v oblasti speciálních potřeb.

Být zastáncem potřeb a schopností vašeho dítěte není jednorázový boj.

Pro mnohé z nás je to nepřetržitý proces. Ano, občas to bude frustrující. A ano, občas to bude vyčerpávající. Pokud však své dítě postavíte na první místo a učiníte z něj středobod veškerého svého úsilí, uvidíte, že to za to stojí.

Nepolevujte.