Jak učit děti o jejich emocích během svátků

V tomto článku

• Strach a obavy o Halloweenu
• • Aktivity pro práci se strachem
• Vděčnost a ocenění na Den díkůvzdání
• • Aktivity pro rozvoj vděčnosti
• Soucit a laskavost během prosincových svátků
• • Aktivity pro rozvoj empatie a soucitu

U každého svátku začneme pojmenováním slovní zásoby spojené s danou emocí a rozpoznáním toho, jak ji cítíme ve vlastním těle a jak vypadá u někoho jiného. Tento konkrétní jazyk můžete použít, když dítěti téma představujete. Schopnost vžít se do situace druhého a rozpoznat jeho emoční stav je totiž základem empatie.

Strach a obavy o Halloweenu

Halloweenská noc oslavuje vše strašidelné, takže je snadné začít mluvit o pocitech strachu, nervozity nebo obav.

Nejprve si všímáme pocitů ve vlastním těle, když se necítíme úplně bezpečně. Srdce nám může bít rychleji, můžeme rychleji dýchat. Můžeme se třást nebo mít zvláštní chvění v břiše. A jak to vypadá navenek?

Lidé, kteří se bojí nebo mají obavy, mívají často stažené obočí k sobě a rty pevně sevřené a svěšené dolů. Mohou se dívat do země nebo mít slzy v očích.

Děti mají spoustu obav. Některé jsou rozumné, ale jiné – alespoň dospělým – takové nepřipadají. Obecně chceme dítě uklidnit, ale pak jít dál a obavu zbytečně nerozebírat. Emoce pomáhá učit i to, když jejich pohled potvrdíte slovy: „Toho se bojí spousta dětí,“ nebo „Já jsem se toho dřív taky bál/a.“

Aktivity pro práci se strachem

1. Chcete-li dítěti pomoci překonat strach, můžete s ním vytvořit „plán odvahy“. Může to být výběr nočního světýlka, pozorování psů v parku z bezpečí auta nebo trénování návštěvy lékaře doma s dětským doktorským kufříkem.
2. Můžete také vybrat plyšáka, který má některé stejné obavy jako vaše dítě a jiné, které vaše dítě nemá nebo už je překonalo. Dítě tak dostane příležitost provést ustaraného „kamaráda“ různými situacemi a vžít se do role toho odvážného.
3. Halloweenu dominují příšery a strašidelné kostýmy. Schovejte si katalog halloweenských kostýmů (a vyřaďte nevhodné kostýmy pro dospělé). Nechte dítě vystřihnout různé varianty, roztřídit je a nalepit na jednotlivé papíry. Můžete mít pěkné kostýmy, hrdinské kostýmy, strašidelné kostýmy atd. Jakmile dítě uvidí všechny možnosti předem, může se v obchodě snáze orientovat: „Aha, podívej! Tam mají ty strašidelné kostýmy. Ty se mi taky nelíbí. Pojďme raději hledat princeznovský koutek.“ To jim také pomůže vnímat strašidelné kostýmy jako volbu.

Vděčnost a ocenění na Den díkůvzdání

Mezi hromadami sladkostí o Halloweenu a záplavou dárků o prosincových svátcích je poselství vděčnosti a uznání obzvláště vítané.

Jaké to je cítit vděčnost? Přináší to pocity štěstí, lásky a propojení. Navenek se obvykle projevuje úsměvem a laskavýma očima.

Aktivity pro rozvoj vděčnosti

1. Učení slušnému chování je jasná a snadno srozumitelná lekce i pro ty nejmenší. „Prosím“ a „děkuji“ jsou vnějšími projevy uznání. Stejně tak psaní děkovných vzkazů za dárky k narozeninám a svátkům. Projekt Raising Grateful Children na University of North Carolina v Chapel Hill nás však vybízí jít ještě dál. Pomozte dětem všímat si, za co jsme vděční (za dárek nebo čin), a pak přemýšlet o tom, proč jsme to dostali. Jak se díky tomu cítíme a jak na oplátku vyjádříme své ocenění?
2. Můžeme dětem pomoci porozumět méně hmatatelným darům, za které jsme vděční, tím, že každý člen rodiny pojmenuje něco, co mu ten den udělalo radost. Rodič může pomoci situaci zasadit do kontextu nebo ji přeformulovat tak, aby vyjadřovala vděčnost, pokud to děti samy ještě nedokážou: „Měl jsi radost, že sis dnes mohl hrát venku? Já jsem byla taky vděčná, že svítilo sluníčko.“ „Měla jsi radost, že jsi byla u Karolíny? Zdá se, že si vážíš toho, když tě kamarádka pozve k sobě.“
3. Kromě „mám tě rád/a“ začněte dětem říkat, co se vám na nich líbí nebo které jejich činy v daný den oceňujete: „Líbilo se mi, jak jsi pomáhal/a tátovi chystat slavnostní večeři.“ Můžete také zkusit: „Mám rád/a, když mi v autě vyprávíš o svém dni ve školce.“ Posuňte to ještě o krok dál a napište děkovný vzkaz příbuznému, kterého nevídáte tak často, jen tak pro radost: „Babičko, mám rád/a, když mi čteš mou oblíbenou pohádku třikrát za sebou.“

Soucit a laskavost během prosincových svátků

Svátky, jako jsou Vánoce, přímo překypují tématy empatie a soucitu, i když se to někdy mezi balicím papírem a Ježíškem může trochu vytratit!

Díky soucitu a laskavosti se cítíme propojení, užiteční a plní lásky. Navenek to obvykle vypadá jako chápavé nebo laskavé oči, přátelský či zvídavý výraz ve tváři, doširoka otevřené oči a uvolněná ústa.

Empatie je schopnost vžít se do pohledu druhého a porozumět jeho pocitům. Můžeme našim dětem pomoci rozpoznávat pocity druhých tím, že na ně budeme upozorňovat v knížkách, pořadech nebo ve skutečném životě: „Ten chlapec vypadá smutně. Myslím, že se ho ta slova dotkla.“ „Ta holčička vypadá spokojeně. Určitě je pyšná na ten obrázek, co namalovala.“ Pamatujte, empatie znamená rozpoznávat nejrůznější emoce!

Aktivity pro rozvoj empatie a soucitu

1. Můžete dítěti pomoci vytvořit „seznam přání“ pro každého člena rodiny, a procvičit si tak schopnost podívat se na věci očima druhého. To může být docela těžké! Táta pravděpodobně nechce novou stavebnici Lego; možná by ocenil spíš nové kolo. Seznamy přání nejsou nákupní seznamy, takže popusťte uzdu fantazii! Děti mohou tyto nápady využít k ozdobení přáníčka pro každého a ukázat, jak dobře daného člověka znají!
2. Pokud jde o konkrétnější aktivity zaměřené na soucit, můžete podpořit organizaci, která sbírá dárky pro rodiny v nouzi. Pro malé dítě může být náročný zážitek jít do obchodu a vybírat hračky pro někoho jiného, ale z dlouhodobého hlediska to stojí za to. (Poznámka: zkuste se při tomto nákupu vyhnout pořizování věcí „pro radost“ pro vaše dítě či rodinu, aby se pozornost soustředila výhradně na pomoc druhým.) Je to na vás ještě příliš? Kupte trvanlivé potraviny do potravinové sbírky. Nechte dítě, ať pomůže dar osobně předat!
3. „Tajné dobré skutky“ jsou dalším způsobem, jak podpořit sváteční atmosféru štědrosti. Vymýšlejte s dítětem nápady na věci, které může udělat, i když za ně třeba nezíská uznání. Může to být uklizení nepořádku po někom jiném, podržení dveří, pomoc s taškou nebo vyseknutí poklony. Povzbuzujte děti, aby o někom řekly něco hezkého, i když ten člověk zrovna není poblíž – například říct spolužákovi: „Tomáš dneska vstřelil skvělý gól!“

Jedná se o pokročilé dovednosti, které se budou postupem času rozvíjet a prohlubovat, ale zapojit se mohou i ti nejmenší! Tím, že dětem předáme slovní zásobu pro jejich pocity, porozumění pohledu druhého a sami půjdeme dobrým příkladem, vychováme laskavé a empatické dospělé.