Mám čekat, až moje dvouleté dítě začne mluvit?

Lékař vám tedy řekl, že vaše dvouleté dítě časem začne mluvit, ale vy máte obavy. Mluvená výměna totiž zahrnuje záměr, tvorbu i porozumění.

V tomto článku

• Faktory ovlivňující opožděný vývoj řeči
• • Výchova dítěte v vícejazyčné rodině
  • Příliš mnoho času u televize
  • Nedostatečná sociální interakce
• Co mám dělat, zatímco čekám na první slova svého dítěte?
• • Komunikujte! Povídejte si!
• Charakteristika mluvy zaměřené na dítě

Pokud jste na své dítě hodně mluvili už před narozením, porozumí jazyku mnohem dříve, než samo začne mluvit. Tvorba srozumitelné řeči vyžaduje kontrolu dechu z plic a pomocí nich, průchod hltanem pro vytvoření zvuku a následně ústní a nosní dutinu pro úpravu hlásek. To je spousta fyzické práce pro dvouleté dítě, které dosud žádné slovo nevyslovilo.

Opoždění v řeči obvykle pramení ze stále se vyvíjejícího mluvního aparátu dítěte a/nebo z delšího zpracovávání slyšených zvuků a slov.

Pokud potřebujete odbornou pomoc a diagnostické vyšetření, rozhodnutí počkat je na vás, i když vám to lékař doporučí – je totiž jen otázkou času, kdy vaše dítě začne mluvit. Vývoj řeči u batolat je u každého dítěte jiný, takže se nemusíte obávat.

Faktory ovlivňující opožděný vývoj řeči

Než probereme, jak řeč vašeho dítěte podpořit doma, pojďme si představit několik faktorů, které mohou být příčinou pomalejší reakce a celkového opoždění řeči.

Výchova dítěte ve vícejazyčné rodině

Používání více než jednoho jazyka doma znamená delší a náročnější zpracování jazyka. Bilingvní dítě potřebuje ke zpracování více času než dítě monolingvní, a první slova či věty se obvykle objevují později. Nenechte se však odradit, milé vícejazyčné rodiny. Ve skutečnosti má znalost více jazyků mnoho kognitivních výhod – například vyšší efektivitu při přepínání mezi úkoly, multitasking, kreativitu a další!

Zajímavé je, že bilingvní děti si jednotlivé jazyky nepletou, ale vnímají je jako odlišné a samostatné systémy.

Příliš mnoho času u televize

Řada studií ukázala, že televize u dětí do 2 let k osvojování jazyka téměř vůbec nepřispívá. Ve srovnání s živou interakcí je pasivní sledování televize mnohem méně efektivní volbou.

Jim, slyšící chlapec narozený neslyšícím rodičům, trávil spoustu času u televize, protože pro něj představovala hlavní kontakt s angličtinou. Téměř ve 4 letech měl nejen opožděný vývoj řeči, ale také velmi málo tušil, jak skládat slova do gramatických vět. Jeho věty zněly následovně: This is how plane; I want that make; House chimney my house chimney (Saxton, 2018; Sachs, Bard, & Johnson 1981).

Americká pediatrická akademie (AAP) doporučuje žádnou televizi pro děti do 2 let a maximálně 2 hodiny denně pro děti starší 2 let. Pro tuto starší věkovou skupinu jsou vhodné pomalejší televizní pořady, jako je Sesame Street nebo Blue’s Clues, protože se zaměřují na rozvoj schopnosti řešit problémy, porozumění příběhu a rozpoznávání vzorců.

Do této kategorie spadá i aplikace Speech Blubs, což je hlasem ovládaná aplikace pro logopedii, která obsahuje spoustu zábavných aktivit schválených odborníky, zaměřených na zlepšení celkových jazykových schopností vašeho dítěte.

Co mám dělat, zatímco čekám na první slova svého dítěte?

Komunikujte! Povídejte si!

Příroda už svou práci odvedla; lidský mozek má k osvojení jazyka vrozené předpoklady. Aby bylo možné tuto schopnost plně využít, mluvení a interakce jsou naprosto nezbytné.

Jazyk, který děti slyší od rodičů a ostatních, je palivem, které umožňuje celému soustrojí běžet a jehož konečným produktem je vyzrálá znalost jazyka.

Matthew Saxton (2018)

Jak ukazuje Jimův případ, pouhý pasivní poslech k plynulému osvojení jazyka nestačí. Už se vám někdy stalo, že jste si zpívali písničku a uvědomili si, že vůbec nevíte, co ten text znamená? Přesně tak! Vstup musí být propojen s interakcí. Právě prostřednictvím interakce se učíme vyjadřovat své záměry slovy.

Výzkumy ukazují, že čím interaktivnější a hovornější rodiče se svými dětmi jsou, tím větší přínos to pro děti má v oblasti osvojování složité gramatiky a zpracování řeči. Tento přínos pramení z toho, že rodiče doma a v rozhovorech s dítětem používají bohatou slovní zásobu, rozvité věty a pestré myšlenky. Z toho plyne, že povídání s dítětem je důležité i v dnešní uspěchané době pracujících maminek a tatínků.

Co můžete udělat hned teď

Zde je několik tipů, jak s dítětem podpořit rozvoj řeči.

1. Pravidelně s dítětem trénujte pozdravy. „Dobré ráno, dobrou noc, ahoj, na shledanou.“ Požádejte dítě, aby vám něco podalo, a ukažte přitom na daný předmět. Vždy pomůže, když dítě za úspěch trochu pochválíte.
2. Zkuste vyvolat reakci kladením zajímavých otázek. „Chceš jít na hřiště? Dáš si džus?“ Když zapojíte i emoce, můžete časem získat jednoslovnou odpověď jako „Hřiště!“ nebo „Džus!“
3. Mluvte o tom, co se děje tady a teď. Děti se učí lépe, když mají předmět hovoru přímo v zorném poli. „Koukej! Vlak.“
4. Přestože čas u obrazovky omezujeme, děti milují, když se ostatní zajímají o jejich oblíbené pomalejší pořady. Je to skvělá příležitost ke sblížení a interakci. Můžete se naučit úvodní znělku pořadu, projevit zájem o děj, ukazovat na předměty na obrazovce a pojmenovávat je, nebo dokonce vyjádřit překvapení nad zajímavými scénami. Vaše dítě to bude bavit a začne vás napodobovat, aby upoutalo vaši pozornost na věci, které zajímají jeho. Totéž platí i pro čtení a hraní si s hračkami.
5. Podporujte hraní s dalšími kamarády. Průměrné dítě si začíná nacházet kamarády kolem 2 let. Ostatní děti v tomto věku mají podobné zájmy. Hra bude komunikativní a bude zahrnovat pozorování, napodobování a spolupráci.
6. A v neposlední řadě s dítětem komunikujte stejně jako s kýmkoli jiným. Povídejte si o všem, co se dítěte bezprostředně týká. „Kdo se půjde koupat?“, „Máš hlad?“, „Dáme si pizzu“, „Přineseš mi botičky?“, „Pomůžeš mi dneska umýt auto?“, „Půjdeš se mnou do obchodu?“, „Zvládneš si sám/sama obléct ponožky?“, „Páni, ty jsi šikula!“, „Skvělá práce!“ a „Plácneme si!“

Charakteristika mluvy zaměřené na dítě (CDS)

S různými lidmi mluvíme různě. Vzpomeňte si, jak byste mluvili s potenciálním šéfem na pracovním pohovoru. A teď to porovnejte s tím, jak mluvíte s blízkým přítelem, partnerem nebo sourozencem. S velkou pravděpodobností mluvíte s každým jinak. Totéž děláme, když mluvíme s kojenci a batolaty. Tento způsob řeči označujeme jako mluvu zaměřenou na dítě (child-directed speech, CDS).

Mluva zaměřená na dítě je dynamická. Není pevně daná; rodiče její styl podvědomě dolaďují a upravují podle toho, jak dítě roste a jak se jeho jazyk zlepšuje. Změny v tomto způsobu mluvy jsou jemné a těžko postřehnutelné. Díky tomu, že k nim dochází každodenně, však rodiče s přibývajícím věkem a zralostí dítěte nakonec přejdou k běžné mluvě zaměřené na dospělé (ADS).

Při mluvě zaměřené na dítě mluvíme pomaleji, zvyšujeme hlas, přeháníme a dáváme větší důraz emocím. Ačkoli tento styl mluvy není k osvojení jazyka nezbytně nutný, umožňuje lepší zpracování řeči a pochopení toho, jakou roli hrají přízvuk, výška hlasu, délka a hlasitost při vyjadřování emocí, a také pomáhá rozlišovat otázky od příkazů a oznamovacích vět.

Nemějte obavy, vaše batole se rozmluví dřív, než se nadějete. Pokud máte jakékoli pochybnosti, obraťte se na logopeda a nechte dítě vyšetřit. A k procvičování prvních hlásek a slov můžete využít také Speech Blubs.

Reference:

• Saxton, M. (2018). Child Language: Acquisition and Development. SAGE Publications Ltd. 
• Strunk, S. J. D., Bard, B., & Johnson, M. L. (1981). Language Learning with Restricted Input: Case Studies of Two Hearing Children of Deaf Parents. Cambridge University Press.