Selektivní mutismus: Úvod pro rodiče

V tomto článku se dozvíte, co to je, jak tuto poruchu rozpoznat, jaké existují způsoby léčby a také jaké mýty o ní kolují.

V tomto článku se dozvíte

• Co je to selektivní mutismus? 
• Běžné mýty
• Máte obavy, že by vaše dítě mohlo mít selektivní mutismus? 
• Běžné léčebné postupy a techniky používané odborníky
• • Několik knih o selektivním mutismu 

Co je to selektivní mutismus? 

Selektivní mutismus je úzkostná porucha, při níž dítě není schopno mluvit v určitých prostředích (například ve třídě nebo mezi cizími lidmi), ale doma komunikuje zcela bez potíží. Obvykle začíná v raném dětství, mezi 2. a 4. rokem věku. Ačkoli je to vzácné, u dítěte se může rozvinout selektivní mutismus i vůči určitým rodinným příslušníkům, pokud je nevídá tak často. Pokud jde o příčiny této poruchy, někteří výzkumníci se domnívají, že svou roli mohou hrát faktory prostředí i genetika. 

Některé příznaky, kterých si můžete u dítěte se selektivním mutismem všimnout:

• Schopnost bez problémů mluvit doma, ale ne s ostatními (s dětmi ve škole nebo s cizími lidmi); 
• Vyhýbání se očnímu kontaktu; 
• Chybějící mimika v obávaných situacích;
• Sociální izolace / uzavřenost;
• Bojácná, plachá povaha;
• Ulpívání na rodičích či pečovatelích;
• Separační úzkost; 
• Používání neverbální komunikace nebo šeptání při komunikaci s ostatními.

Běžné mýty

1. Selektivní mutismus je jen fáze, ze které dítě časem vyroste. 

To není pravda! Není to fáze a netýká se pouze dětí. Jde o úzkostnou poruchu, která – pokud se neléčí – může přetrvávat i v dospívání a dospělosti.

2. Selektivní mutismus je forma autismu.

Ačkoli mohou být příznaky podobné autismu, jedná se o odlišné poruchy. Děti se selektivním mutismem se chovají rozdílně podle toho, v jakém prostředí se nacházejí. Ve škole mohou být neverbální, ale doma jsou společenské a upovídané.

3. Děti mají tuto poruchu v důsledku zanedbávání nebo traumatu.

Jedním z častých mýtů, se kterými se setkáváme, je představa, že se u dětí selektivní mutismus rozvíjí v důsledku traumatu. Studie naopak ukazují, že tento mýtus může škodit, protože může dítěti zabránit v získání správné léčby jeho skutečné úzkosti. (Pokud se mutismus objeví v důsledku posttraumatického stresu, dítě přestane mluvit i v prostředích, kde dříve mluvilo zcela bez obtíží.) 

4. V neposlední řadě: selektivní mutismus je porucha řeči nebo jazyka.

Nejedná se o poruchu řeči ani jazyka. Je však možné, že dítě se selektivním mutismem má zároveň i narušenou komunikační schopnost.

Nemluví vaše dítě? Vyzkoušejte náš bezplatný dotazník a získejte tipy, jak mu pomoci:

Máte obavy, že by vaše dítě mohlo mít selektivní mutismus? 

Pokud máte pochybnosti, je zásadní obrátit se na pediatra a další odborníky (logopedy a psychology). Po stanovení diagnózy existuje několik forem léčby, které mohou vašemu dítěti pomoci. Účinnost léčby však závisí na několika faktorech, například na tom, jak dlouho dítě s těmito potížemi bojuje, nebo zda má další problémy spojené s řečí.

Běžné léčebné postupy a techniky používané odborníky

Zde jsou nejnovější poznatky o léčbě selektivního mutismu:

Kognitivně-behaviorální terapie neboli KBT je terapeutický nástroj, který odborníci využívají k tomu, aby člověku pomohli zaměřit se na to, jak vnímá sám sebe.

Expoziční terapie (forma KBT) je metoda zaměřená na zmírnění strachu tím, že dítě postupně vystavuje situacím, kterých se obává. Vyhýbat se situacím, které v dítěti vyvolávají úzkost, se sice může zdát jako řešení – přiznejme si, sami to občas děláme. Tento přístup však nic neřeší, protože může chování dítěte ještě více zablokovat a jeho úzkost jen posílit. 

Oslabování podnětů (stimulus fading) je technika, při níž dítěti umožníte komunikovat s někým, s kým mluví snadno, a do situace se pomalu zapojí nová osoba.

V některých případech se u starších dětí se závažnými formami úzkosti využívá také farmakoterapie.

Pozitivní posilování je dalším nástrojem využívaným v terapii, který motivuje dítě k žádoucímu chování (např. pomocí hračky, sušenky nebo samolepek).

Logopedie: Jak již bylo zmíněno, selektivní mutismus není porucha řeči. Může se však stát, že dítě má kromě selektivního mutismu i jazykovou či řečovou vadu; v takovém případě je potřeba logopedie.

Několik knih o selektivním mutismu 

• Helping Your Child with Selective Mutism: Practical Steps to Overcome a Fear of Speaking od Angely E. McHolm, Charlese E. Cunninghama a Melanie K. Vanier 
• Maya’s Voice Book od Wen-Wen Cheng 
• Overcoming Selective Mutism: The Parent’s Field Guide od Aimee Kotrba a Shari J. Saffer

Máte-li podezření, že vaše dítě trpí selektivním mutismem, včasná intervence je velmi důležitá. Obraťte se na psychologa nebo na logopeda, kteří vám pomohou určit další postup. Podniknutí prvních kroků co nejdříve může vašemu dítěti pomoci překonat jeho obtíže.