Selektivní mutismus vs. plachost

Toto chování pozorujete také u cizích lidí a některých členů rodiny. Když mluvíte s přáteli, říkají vám, abyste si nedělali starosti a že z této fáze vaše děťátko pravděpodobně vyroste, ale váš mateřský instinkt vám napovídá něco jiného. Mohlo by jít o něco víc? V tomto článku si povíme, jak rozlišit selektivní mutismus od plachosti.

V tomto článku

• Definice selektivního mutismu a dětské plachosti
• Jaké jsou hlavní rozdíly?
• Další zdroje

Definice selektivního mutismu a dětské plachosti

Selektivní mutismus je úzkostná porucha, při níž dítě není schopno komunikovat v určitých prostředích (ve třídě nebo mezi cizími lidmi), ale doma mluví zcela bez obtíží. Obvykle začíná v raném dětství, mezi 2. a 4. rokem věku. Vědci stále zkoumají, co by mohlo být příčinou selektivního mutismu, ačkoli mnozí se domnívají, že svou roli hrají faktory prostředí a genetika.

Podle webu healthline.com je dětská plachost naopak pocit strachu nebo nepohodlí vyvolaný jinými lidmi, zejména v nových situacích nebo mezi cizími. Ačkoli se mnozí domnívají, že některé děti se tak prostě narodí, studie ukazují, že na plachost dítěte mohou mít vliv i sociální zkušenosti spolu s příliš ochranitelským přístupem rodičů.

Odlišit selektivní mutismus od plachosti bývá často obtížné. Dítě se selektivním mutismem totiž vykazuje podobné chování jako dítě, které je plaché. Mezi příznaky selektivního mutismu patří:

• Pláč
• Ustrnutí
• Sociální izolace
• Vyhýbání se očnímu kontaktu nebo jeho nedostatek
• Schopnost snadno mluvit doma, ale ne s ostatními (ve škole nebo s cizími lidmi). K rozhovoru s ostatními mohou děti využívat i neverbální způsoby komunikace nebo šeptání.
• Bázlivá povaha a fixace na rodiče/pečovatele

Jaké jsou hlavní rozdíly?

Plaché děti se v nových situacích nakonec osmělí, zatímco děti se selektivním mutismem nikoli. Plachému dítěti může například trvat týden, než se adaptuje a začne ve škole mluvit, zatímco dítě se selektivním mutismem obvykle nemluví ani po mnoha měsících ve škole. Děti se selektivním mutismem navíc v určitých situacích často postrádají mimiku nebo mají strnulý výraz „vyděšené laně“. Tato porucha navíc zasahuje do mnoha oblastí života, ať už v akademické rovině, nebo v té společenské. A pokud se neléčí, může přetrvávat až do dospělosti.

Další zdroje

Ačkoli plaché dítě a dítě se selektivním mutismem mohou vykazovat podobné rysy, nejde o totéž. Plachost je často vnímána jako osobnostní rys, zatímco selektivní mutismus je porucha ovlivňující schopnost dítěte komunikovat v určitých prostředích. Pokud máte stále obavy, že by vaše dítě mohlo mít selektivní mutismus, prvním krokem je poradit se s pediatrem a dalšími odborníky. Po stanovení diagnózy existuje několik forem pomoci a léčby. Chcete-li se o selektivním mutismu dozvědět více, můžete využít tyto zdroje:

• Helping Your Child with Selective Mutism od Angely E. McHolm, Charlese E. Cunninghama a Melanie K. Vanier
• Understanding Katie od Adrienne Wallage a Elisy Shipon-Blum
• Overcoming Selective Mutism: The Parent’s Field Guide od Aimee Kotrby a Shari J. Saffer
• The Selective Mutism Resource Manual od Maggie Johnson a Alison Wintgins