Co je porucha pozornosti (ADD)?

U dětí s diagnostikovanou poruchou pozornosti (ADD) se mohou po nástupu do školy začít objevovat potíže se čtením a učením. 

Mnoho rodičů se mě ptá, jaký je rozdíl mezi třemi různými typy ADD (ano, existují tři) a co mohou udělat doma, aby svému dítěti pomohli. Tento článek se věnuje právě těmto otázkám a nabízí hlubší vhled do této poruchy.

Jaký je rozdíl mezi ADD a ADHD?

Děti s ADD mohou mít poruchy učení a často jim ve škole hrozí opakované kázeňské problémy. Jsou to děti, které vám řeknou: „Věděl jsem, že se to nemá, ale prostě jsem si nemohl pomoct.“ Ve skutečnosti mohou dospělí i vrstevníci dospět k závěru, že jsou tito žáci líní, a to kvůli jejich nepozornosti a neschopnosti dokončit zadané úkoly.

Přestože je ADD velmi častá, stále kolem ní koluje řada mýtů a mylných představ. Součástí může být i hyperaktivita – v takovém případě mluvíme o poruše pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), která s sebou nese i poruchy chování.

Typy ADD/ADHD

Existují tři typy ADD/ADHD, které způsobují podobné příznaky a všechny zahrnují problémy s pozorností. Hlavní rozdíl však spočívá v dalších projevech chování, které neschopnost soustředit se doprovázejí.

1. ADHD-HI (převážně hyperaktivně-impulzivní typ) – Děti s touto diagnózou mívají nejen potíže s udržením pozornosti ve škole, ale mohou být také hyperaktivní a impulzivní. Jsou to děti, které prostě neposedí, ať děláte cokoli, a řeknou nebo udělají první věc, která je napadne (i když je to špatný nápad). 
2. ADHD-I (převážně nepozorný typ, dříve ADD) – Tato porucha se častěji vyskytuje u dívek. Děti jsou extrémně nepozorné, zvláště když se kolem nich vyskytuje více rušivých vlivů. 
3. ADHD kombinovaný typ – Jak už název napovídá, děti s tímto typem ADHD vykazují příznaky VŠECH projevů. Bez včasné diagnózy a odborného přístupu mívají děti s kombinovaným typem ADHD nejčastější kázeňské problémy.

Diagnostika

Pokud máte podezření, že vaše dítě trpí ADD s hyperaktivitou nebo bez ní, poraďte se o vhodném postupu se školním psychologem, učitelem nebo pediatrem. Máte-li jakékoli obavy, začněte tyto záležitosti řešit co nejdříve.

Váš pediatr vám může doporučit návštěvu dětského psychologa či psychiatra, který provede formální vyšetření, aby zjistil, zda dítě splňuje kritéria pro ADD a jak výrazné projevy má. Toto vyšetření pomůže nejen odlišit ADD od jiných příčin školních potíží, ale je také důležité pro dlouhodobé sledování reakce dítěte na podpůrná opatření.

Pokud je dítěti stanovena diagnóza, lékaři nejčastěji doporučují medikaci ke zmírnění příznaků. Léky jsou předepisovány až u 88 % dětí s diagnózou ADD/ADHD. K dispozici je několik různých druhů léků, takže pokud jeden typ nezabírá, lékař s největší pravděpodobností přejde na jiný.

Je důležité pamatovat na to, aby bylo dítě znovu vyšetřeno v období puberty. Tělo v této době prochází výraznými změnami, a to, že lék fungoval od pěti let, ještě neznamená, že bude stejně účinný i po dosažení tohoto životního milníku. 

Medikace není jedinou možností léčby. Většina odborníků vám doporučí vyzkoušet také behaviorální terapii a nácvik chování. S tím vám může pomoci terapeut specializující se na ADD/ADHD. Vhodné je zaměřit se také na úpravu stravy.

Výzkumy ukazují, že pro děti školního věku jsou klíčové bílkoviny. Měly by přijímat 28–45 gramů bílkovin denně, což většina dětí nesplňuje. Některé studie navíc prokázaly, že eliminační diety (např. vyřazení mléčných výrobků, pšenice/lepku, vajec a kukuřice) přinesly u dětí s ADD/ADHD pozitivní změny. 

Strach ze „zaškatulkování“

Byla jsem na mnoha poradenských schůzkách, kde jsem vyloučila poruchu sluchového zpracování nebo poruchy zpracování jazyka a dospěla k závěru, že dítě má ADD nebo ADHD. Reakcí rodičů bývá často obrovský smutek a strach. Někteří rodiče se obávají, že pokud nechají své dítě vyšetřit na ADD, dostane „nálepku“.

Vy jako rodiče však můžete udělat mnoho pro to, aby tomu tak nebylo. Je důležité si s dítětem promluvit, aby vědělo, že za své potíže s ADD nemůže a nedělá nic špatně. Vysvětlete mu, že jste tu od toho, abyste mu pomohli osvojit si dovednosti, které mu učení co nejvíce usnadní s ohledem na jeho jedinečnost.

Úpravy ve výuce

Pokud bylo vašemu dítěti diagnostikováno ADD nebo ADHD, je důležité, aby mu byl ve škole vypracován individuální vzdělávací plán (IVP) a zajištěna příslušná podpůrná opatření. Díky nim lze ve výuce nastavit úpravy, které dítěti pomohou dosáhnout školních úspěchů. Mezi tyto úpravy může patřit:

1. Prodloužený čas na testy s podporou asistenta, který pomáhá udržet pozornost;
2. Více času na odpověď; 
3. Navázání očního kontaktu před zadáním úkolu;
4. Zasedací pořádek – místo v přední lavici blízko vyučujícího;
5. Písemné práce: nápověda ve formě přehledu slov či vzorců;
6. Elektronické učebnice nebo druhá sada učebnic na doma, aby se předešlo zapomínání úkolů;
7. Zadávání úkolů písemně i ústně kvůli slabší paměti.

I když to může být někdy náročné, veškeré rušivé vlivy by měly být omezeny na minimum. To platí jak pro školní třídu, tak pro domácí prostředí – zvláště ve chvíli, kdy se dítě má učit.

Kromě toho nezapomínejte chválit a oceňovat žádoucí chování. Pokud dítě vydrží 15 minut sedět a učit se, dopřejte mu přestávku, jakmile o ni požádá. Častější pauzy potřebuje, aby si jeho mozek mohl odpočinout a zregenerovat se. 

Pohyb je u těchto dětí naprosto zásadní. Umožněte jim pohybové přestávky ve třídě i doma. Fyzická aktivita zvyšuje hladinu dopaminu a noradrenalinu (které mají žáci s ADD/ADHD obvykle snížené), zlepšuje soustředění, sebeovládání i náladu. 

Nebojte se některé z těchto úprav navrhnout při jednání s učiteli nebo pedagogicko-psychologickou poradnou. Se správnou podporou se vaše dítě naučí strategie, kterými své slabší stránky hravě vyrovná!