Fáze osvojování jazyka u dětí

Psychologové popisují osvojování jazyka jako proces, který do značné míry závisí na výchově a prostředí. Jinými slovy, děti se naučí první slova a mnohem víc, pokud vyrůstají v prostředí bohatém na řeč.

Na druhé straně lingvisté a nativisté sice souhlasí, že prostředí mluveného jazyka je pro učení komunikace důležité, zároveň však tvrdí, že samotné prostředí dítěte nestačí a není jedinou příčinou úspěšného učení. Vývoj dítěte probíhá od žvatlání přes dětskou řeč až po pozdější jazykové vzdělávání.

Pomozte svému dítěti rozšiřovat slovní zásobu s aplikací Speech Blubs. Vyzkoušejte ji ještě dnes zdarma a objevte více než 1 500 aktivit, které vašemu dítěti prospějí a které si zamiluje! ❤️

Lingvisté vycházejí z toho, že lidský mozek má vrozenou predispozici k osvojení jazyka. Kognitivní vývoj v oblasti učení jazyka se projevuje, i když se jazyk cíleně nevyučuje (Chomsky, 2006). Argument chudoby podnětů říká, že děti si dokážou rychle a bez námahy osvojit bohaté jazykové systémy i při omezeném kontaktu s jazykem a bez přímé výuky (Saxton, 2017).

Díky této vrozené schopnosti probíhají fáze osvojování jazyka u všech dětí v podstatě ve stejném pořadí – univerzálně! Jde o tyto milníky:

1. Před narozením: příprava lidského mozku na osvojování jazyka po narození

Osvojování jazyka začíná dlouho předtím, než se dítě narodí. S řečí a jazykem se miminka poprvé seznamují už v děloze. Lidské ucho začíná fungovat ve 3^. trimestru, tedy kolem 7. měsíce těhotenství (Saxton, 2017). V tomto období nenarozené děti reagují na nejrůznější zvuky.

Ještě fascinující je, že dokážou rozlišit zvuky řeči od jiných zvuků. V děloze jsou miminka citlivější na svůj mateřský jazyk než na cizí jazyky a také zřetelně rozlišují hlas své matky od hlasů ostatních (Saxton, 2017). Tento jev je jedním z mnoha přirozených projevů, které podporují tvrzení, že jazyk je v lidském mozku pevně zakódován.

Tato fáze vnímání/slyšení jazyka v děloze je pro osvojování jazyka po narození zásadní. Děti, které se narodí s vrozenou sluchovou vadou nebo ztrátou sluchu, o tuto fázi přicházejí. V důsledku toho se u nich osvojování jazyka obvykle opožďuje o čtyři až pět měsíců po narození (DeLuzio, 2020).

2. Žvatlání – 7 měsíců

V této fázi začínají kojenci zkoumat vlastnosti zvuků tím, že je sami vydávají. Zvuky raného žvatlání jsou univerzální. Kolem 8. měsíce však dochází k posunu v charakteru žvatlání (Helms-Park, 2018). Žvatlání se stává osobitějším. Kojenci začínají vydávat zvuky, které se vyskytují jen v jejich mateřském jazyce.

Francouzské a americké miminko nebudou žvatlat stejně, protože angličtina a francouzština nemají některé hlásky společné. V této fázi mohou rodiče očekávat, že jejich dítě projde třemi obdobími. Jsou to:

V těchto obdobích anglicky mluvící miminka nejčastěji vydávají samohlásky a souhlásky: „i“, „u“, „a“ a „b“, „d“, „g“ a „m“. Samohlásky se obecně vyslovují snáze než souhlásky, protože nevyžadují tolik překážek v ústní či nosní dutině.

3. Fáze jednoho slova (holofrastická) – 1–1,5 roku

V této fázi si děti začínají osvojovat a vyslovovat skutečná slova svého mateřského jazyka. Dítě v této fázi komunikuje pomocí jednoslovných výpovědí. Jedno slovo má v daném kontextu vyjádřit celou větu.

Jak se dá čekat, slova se často opakují. Jednoslovné výpovědi mají tři funkce:

V této fázi děti znají význam slov, která říkají, protože mluvení často doprovází ukazováním prstem (Helms-Park, 2018).

4. Fáze dvou slov – 1,5–2 roky

Do této fáze děti obvykle vstupují, když si osvojí asi 50 slov. Začínají ukazovat, že znají slovosled svého jazyka. Angličtina má slovosled PODMĚT – SLOVESO – PŘEDMĚT (SVO). Velmi často mají výpovědi tuto strukturu:

V této fázi se objevuje spousta sloves, podstatných a přídavných jmen – a také intonace! Intonace jasně ukazuje, že děti nevnímají řeč jako jeden celek, ale jako jednotlivá slova, která se spojují a vyjadřují složitější význam.

5. Telegrafická fáze – 2–2,5 roku

V této fázi zažívají děti prudký nárůst slovní zásoby neboli „slovní explozi“. Jejich řeč připomíná pidžin, protože vynechávají gramatická/funkční slova (malá slůvka), jako jsou v angličtině „the“, „a“, „is“, „will“, „of“, „by“, dále množné číslo, čas (minulý čas -ed) a slovesné koncovky/shodu s osobou (she eat „s“).

V této fázi dítě komunikuje především plnovýznamovými slovy (slovesa, podstatná a přídavná jména) a některými zájmeny, například „já“ a „moje“.

I když v této fázi chybí mnoho funkčních slov, děti dodržují slovosled a strukturu svého jazyka. Vzhledem k anglickému slovosledu (SVO) se od anglicky mluvících dětí očekávají výpovědi podobné těmto větám:

6. Fáze po telegrafické řeči – od 2,5 roku

Na začátku této fáze se začínají objevovat celé věty. Jako první se objevují věty rozkazovací a oznamovací (Helms-Park, 2018):

Na začátku této fáze se objevují také souřadná (osvojená dříve) a podřadná souvětí, plně je však děti zvládnou až ve 4–5 letech (Helms-Park, 2018):

Složitější otázky a zápory se rozvíjejí mezi 2,5 a 3 lety (Helms-Park, 2018). Kolem 3^. narozenin začínají děti používat více gramatických/funkčních slov, například pravidelné množné číslo „-s“, slovesné koncovky „-ing“ a předložky (of, in, by), shoda ve třetí osobě však přichází o něco později: „She loves candy.“ Ke konci této fáze, mezi 5. a 6. rokem, je osvojeno téměř vše (Helms-Park, 2018).

Závěr

Při tomto přehledu osvojování jazyka by rodiče měli mít na paměti, že děti se v tempu jazykového vývoje liší. Pokud dítě trochu zaostává, nemusí to nutně znamenat poruchu řeči. Každé dítě je jedinečné a jiné. Některé si jazyk osvojí rychleji než jiné.

Vždy je dobré mít na paměti, že porozumění jazyku předchází jeho aktivnímu používání o několik měsíců. Jazyková kompetence se s produkcí nerovná. Většina dětí s opožděným vývojem řeči, včetně dětí se sluchovými vadami, obvykle své vrstevníky do 3 let dožene (DeLuzio, 2020).

Zdroje: