Kreativní hry a rozvoj představivosti pro děti s autismem, které zlepšují řeč

Kanadská nezisková organizace The Hanen Centre uvádí, že hry „na něco“ mají pozitivní vliv na řeč dětí s autismem. Chcete-li se o autismu dozvědět více, podívejte se na blog Speech Blubs: Porucha autistického spektra (PAS): Průvodce „vše v jednom“.

V tomto článku

• Osvědčené aktivity a hry „na něco“ pro děti s autismem
• Co je to kreativní hra a hra rozvíjející představivost?
• Autismus a představivost: Proč mají děti s PAS potíže?
• Jak lze rozvíjet kreativní hru a představivost?
• • 1. Vyjděte z toho, kde se dítě právě nachází
  • 2. Nabídněte hračky s otevřeným koncem
  • 3. Nabídněte rozmanité předměty, které lze symbolicky použít jako něco jiného
  • 4. Hraní rolí
  • 5. Bláznivé příběhy
• Jak kreativní hra a představivost ovlivňují komunikaci?

Osvědčené aktivity a hry „na něco“ pro děti s autismem

Děti na autistickém spektru mívají s kreativní hrou a představivostí často potíže. Přitom právě tento typ hry má obrovský význam pro komunikační dovednosti – další oblast, která pro tyto děti bývá náročná. Kreativní hru a představivost však lze rozvíjet a toto zlepšení může mít velmi pozitivní dopad na jejich komunikační dovednosti.

Co je to kreativní hra a hra rozvíjející představivost?

Kreativní hra a představivost patří k nejkomplexnějším formám hry. Jde o typ hry, při kterém si děti vytvářejí vlastní dějové linie, hrají role nebo inovativním způsobem využívají hračky či předměty denní potřeby. Právě prostřednictvím kreativní hry se děti rozvíjejí po stránce sociální, emocionální, verbální, kognitivní a dokonce i fyzické.

Autismus a představivost: Proč mají děti s PAS potíže?

Děti na autistickém spektru mohou mít s kreativní hrou a představivostí velké potíže hned z několika důvodů. Jedním z hlavních rysů autismu, jak jej definuje Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM-5), jsou omezené a opakující se vzorce chování nebo zájmů. U mnoha těchto dětí se to může projevovat právě ve hře.

Mohou mít například vyhraněný zájem o konkrétní televizní pořad nebo film. Tento děj či postavy se pak promítají do jejich hry a dítě může neustále dokola přehrávat naučené scénáře, místo aby si vytvářelo vlastní.

Děti s autismem mohou mít také potíže se symbolickým nebo abstraktním myšlením. Mohou například opakovaně stavět kostky na sebe a stavět věž, ale nedokážou předstírat, že je to budova, třeba škola nebo parkovací dům. Může je bavit vlézt si do velké krabice, ale chybí jim dovednost představit si ji jako pirátskou loď nebo policejní stanici.

Schopnost napodobovat druhé je způsob, jakým se herním dovednostem učí většina dětí. Děti s autismem si však při hře kolikrát ani nevšimnou, že jsou kolem nich jiné děti, a nemohou se tak od nich hře přiměřené věku nápodobou naučit.

Z těchto důvodů může výuka kreativní hry a rozvoj představivosti u dětí s autismem vyžadovat přímější přístup.

Jak lze rozvíjet kreativní hru a představivost?

Ačkoli je samostatná hra pro děti s autismem zásadní dovedností, naučit se hrát kreativně a s představivostí závisí na tom, že si budete hrát společně. Potřebují, abyste jim znovu a znovu ukazovali, jak to vypadá. Potřebují, abyste v nich probudili nadšení zapojit se – což znamená, že tyto aktivity musí být zábavné!

Kromě toho, že děti učíte tvořivosti a fantazii, učíte je také tomu, jak si hrát společensky. Následující tipy vám pomohou začít!

1. Vyjděte z toho, kde se dítě právě nachází

Vaše dítě pravděpodobně již zná řadu postav a dějových linek z oblíbených pořadů. Pomozte mu při hře různé světy propojit. Vezměte například figurky z Příběhu hraček a Hledá se Nemo a slovně předvádějte, jak postavičky jednají novými způsoby, které se liší od původního děje. Využití známých postav neobvyklým způsobem je skvělý začátek.

2. Nabídněte hračky s otevřeným koncem

Jakmile dítě zvládne kreativně pracovat se známými postavami, je čas přejít k netematickým hračkám s otevřeným koncem. To jsou hračky, které lze použít mnoha způsoby a nemají pouze jednu funkci ani konkrétní motiv. Patří sem různé druhy kostek a stavebních materiálů, domeček pro panenky s figurkami nebo autíčka.

Výborným výchozím bodem je vzít netematickou hračku a předstírat, že jde o známou postavu. Použijte například vláček, který není Mašinka Tomáš, a říkejte mu Tomáš! Vezměte domeček pro panenky s figurkami, hrajte si na to, že jsou to členové rodiny, a přehrávejte běžné situace, jako je večeře nebo koupání. V tomto kroku bereme něco neznámého a propojujeme to s něčím důvěrně známým.

3. Nabídněte rozmanité předměty, které lze symbolicky použít jako něco jiného

Tady můžete fantazii dítěte opravdu nastartovat! Například kartonovou ruličku od papírových utěrek lze použít jako dalekohled nebo vařečky a hrnec jako bubínek a paličky. Postavte si v obýváku bunkr z prostěradel a zmuchlejte barevný papír jako pomyslný oheň. Příprava takových her je pro dítě zábavná a posouvá jeho kreativitu i představivost na vyšší úroveň.

4. Hraní rolí

Připravte dítěti různé kostýmy, například pirátský klobouk nebo zástěru, a rekvizity, jako je dětský kufřík pro doktora nebo plastové nářadí. Střídejte se v hraní rolí. Můžete být například lékařem a vaše dítě pacientem. Poté si role vyměňte.

Hraní rolí může mít mimořádný význam pro rozvoj kreativity a představivosti a zároveň pomáhá připravit děti na reálné situace, jako je právě návštěva lékaře.

5. Bláznivé příběhy

Vložte do krabice či jiné nádoby magnety, obrázky nebo malé hračky znázorňující náhodné předměty. Střídejte se, poslepu vytáhněte dva předměty a vymyslete o nich příběh. Pokud vytáhnete například obrázek ptáčka a banánu, příběh může znít: „Ptáček přistál na banánu.“

Jakmile dítě zvládne vyprávět příběh ze dvou předmětů, přejděte ke třem a pak ke čtyřem. Po odvyprávění první verze můžete vybrané předměty dokonce poskládat v jiném pořadí a vymyslet nový legrační příběh! Tato aktivita je pro dítě s autismem nesmírně přínosná!

Jak kreativní hra a představivost ovlivňují komunikaci?

Když se děti na spektru teprve učí komunikovat, mohou opakovat naučené hlášky z filmu, chtít mluvit pouze o svém oblíbeném tématu nebo se ptát a odpovídat jen na otázky, které se přímo naučily.

Rozhovor mezi dvěma lidmi však není nacvičený ani předem daný scénářem – je tvůrčí. Když děti učíme zapojovat při hře představivost, pomáháme jim budovat dovednosti, které potřebují ke spontánnímu rozhovoru. Právě při hře se děti učí dovednostem, které potřebují pro fungování v okolním světě. A vy jako rodiče jste pro ně tím nejlepším parťákem na hraní!

Aktivity pro děti s autismem, které cíleně zapojují jejich kreativitu a představivost, jsou něčím, na čem má smysl pracovat – a co si můžete společně skvěle užít!