Rozštěp patra a rtu: Příčiny, léčba a logopedie

V tomto článku

• Zábavné domácí procvičování logopedie s aplikací Speech Blubs
• Jak časté jsou rozštěpy patra a rtu?
• Příčiny rozštěpu patra a rizikové faktory
• Léčba rozštěpu patra
• Logopedie pro rozštěp patra

Rozštěpy se popisují na základě zasažených struktur (ret, čelistní výběžek, tvrdé patro, měkké patro), stranové lokalizace (jednostranný vlevo, jednostranný vpravo nebo oboustranný) a závažnosti (šířka a rozsah zasažených struktur). Rozštěpy mohou být izolované (pouze rozštěp rtu nebo pouze rozštěp patra), nebo se mohou vyskytovat v kombinaci. Mohou být jednostranné (na jedné straně) nebo oboustranné (na obou stranách) a mohou být kompletní nebo nekompletní (ASHA). 

Výše uvedený obrázek znázorňuje různé typy rozštěpů, které se mohou vyskytnout. Liší se hloubkou, závažností i umístěním. Obrázky (d) a (e) představují nejzávažnější formy rozštěpu patra. 

Rozštěp rtu a rozštěp patra mohou souviset s velkým množstvím kraniofaciálních a genetických sekvencí nebo syndromů, z nichž některé jsou vzácné.

Mezi příklady patří například: 

• deleční syndrom 22q11.2 (známý také jako velokardiofaciální syndrom [VCFS] a DiGeorgeův syndrom/sekvence) 
• Sticklerův syndrom 
• sekvence Pierra Robina 
• syndrom Van der Woude 
• Treacher Collinsův syndrom 
• kraniofaciální mikrosomie (spektrum poruch včetně Goldenharova syndromu) 
• neonatální abstinenční syndrom (NAS), který zahrnuje fetální alkoholový syndrom (FASD)

Zábavné domácí procvičování logopedie s aplikací Speech Blubs

Čím více budete cvičit, tím více se naučíte! Vyzkoušejte aplikaci Speech Blubs pro zábavná a poutavá logopedická cvičení s vaším děťátkem.

Jak časté jsou rozštěpy patra a rtu?

Celosvětově se orofaciální rozštěpy v jakékoli formě (tj. rozštěp rtu, rozštěp rtu a patra nebo izolovaný rozštěp patra) vyskytují přibližně u jednoho z každých 700 živě narozených dětí (Světová zdravotnická organizace [WHO], 2001).

Mezinárodní odhady, které jsou omezeny pouze na rozštěp rtu s rozštěpem patra nebo bez něj, se pohybují v rozmezí 7,94 až 9,92 na 10 000 živě narozených dětí (IPDTOC, 2011; Tanaka, Mahabir, Jupiter, & Menezes, 2012).

Rozštěp rtu, s rozštěpem patra nebo bez něj, je druhou nejčastější vrozenou vadou ve Spojených státech, postihuje jedno z každých 940 narozených dětí, což představuje 4 437 případů ročně (Parker et al., 2010). 

Příčiny rozštěpu patra a rizikové faktory

Neexistuje jediná příčina vzniku rozštěpu rtu a patra. Předpokládá se však, že většina případů je výsledkem multifaktoriální dědičnosti – vzájemného působení genů (genetické predispozice) a specifických faktorů životního prostředí (viz např. Beaty et al., 2011). Rozštěp mohou způsobit také chromozomální odchylky u jedinců narozených s genetickými syndromy. 

Mezi rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost rozštěpu rtu a patra, patří: 

• Výrazná rodinná anamnéza rozštěpu rtu a patra (např. Grosen et al., 2010; Natsume, Kawai, Ogi, & Yoshida, 2000; Sivertsen et al., 2008). 
• Etnický původ – rozštěp rtu a patra se častěji vyskytuje u asijské a původní americké populace než u afroamerické (viz sekce Výskyt a prevalence). 
• Pohlaví – u chlapců je vyšší pravděpodobnost výskytu rozštěpu rtu s rozštěpem patra nebo bez něj; u dívek je pravděpodobnější rozštěp patra bez rozštěpu rtu. 
• Vystavení určitým látkám vnějšího prostředí, jako je tabák a alkohol, léky na předpis a nelegální drogy (např. Arpino et al., 2000; DeRoo, Wilcox, Drevon, & Lie, 2008; Källén, 2003; Li et al., 2010; Little, Cardy, & Munger, 2004; van Gelder, Reefhuis, Caton, & Werler, 2009).

Léčba rozštěpu patra

Léčba jakékoli kraniofaciální vady vyžaduje zapojení širokého spektra odborníků. Tento tým zahrnuje zdravotní sestry, lékaře, logopedy a koordinátory péče o pacienty. Součástí léčby může být také raná intervence při krmení, stomatologická a ortodontická péče, audiologická péče se sledováním sluchu a psychologické služby. 

Léčba může rovněž vyžadovat chirurgický zákrok k nápravě rozštěpu. Bez chirurgického zákroku se u dítěte mohou projevit obtíže s artikulací a fonologické deficity, problémy s nosovostí řeči a dentální potíže.

Operace obvykle probíhá během prvních 6 měsíců života v případě korekce rozštěpu rtu a během prvních 12 měsíců života u rozštěpu patra (ASHA). 

Logopedie pro rozštěp patra

Nedílnou součástí týmu pečujícího o vaše dítě bude klinický logoped. Zaměří se na následující oblasti:

• Používání technik fonetického navádění, obvykle začínající bilabiálními hláskami (souhlásky jako /b/, /p/ a /m/) a následně přecházející k postupně náročnějším hláskám.  
• Zavádění jemného šeptání nebo prodlužovaného /h/ pro nácvik volného orálního výdechového proudu.
• Vkládání /h/ po orálních explozivách, aby se zabránilo používání hlasivkového závěru před začátkem samohlásky [např. p(h)es místo „pes“]. 
• Učení dítěte rozlišovat mezi zvuky, které jsou tvořeny správně a nesprávně. Sebekontrola bude klíčová pro období, kdy bude logopedická péče ukončena. 
• Poskytování vizuálních nápověd, včetně:
• • používání bočního diagramu nebo modelu úst pro vizuální navedení správné polohy mluvidel; 
  • ukazování na rty/jazyk pro navedení polohy mluvidel; 
  • používání vizuálních pomůcek pro proudění vzduchu (např. pomocí peříčka, do kterého dítě fouká, a sleduje tak pohyb vzduchu z úst); a 
  • používání zrcadel ke sledování postavení mluvidel (kde je jazyk při tvorbě hlásky /l/) – posaďte se vedle sebe, aby dítě v zrcadle vidělo sebe i logopeda a mohlo jeho model napodobit. 
• Poskytování verbálních instrukcí, jako jsou pokyny pro správné postavení mluvidel a způsob tvoření výdechového proudu. 
• Poskytování taktilních (dotykových) vjemů, jako například:
• • přikládání ruky na krční svalstvo pro snazší rozpoznání nesprávného tvoření hlasivkového závěru (u hlásek /k/ a /g/);
  • vnímání uvolněného závanu vzduchu na hřbetu ruky při vyslovování hlásek, jako je /p/; 
  • použití prstu k nahmatání sevření rtů a tlaku vzduchu v ústech u hlásek jako /p, b, m/; a 
  • využití stisku/ucpání nosu (nazální okluze), aby dítě pocítilo tlak v ústech a omezily se chyby způsobené únikem vzduchu do nosu (ASHA).

Dalším cílem, na kterém může logoped pracovat, jsou potíže s krmením a polykáním. Dítě narozené se závažným rozštěpem potřebuje přijímat výživu upraveným způsobem. To může znamenat úpravu polohy při krmení nebo použití speciální láhve. Logoped a laktační poradkyně vám pomohou s bezpečným a včasným zaváděním pevné stravy i tekutin. 

Jednou z nejdůležitějších věcí, na kterou je třeba při krmení pamatovat, je udržovat celou situaci v co největším klidu pro miminko I rodiče.

https://www.youtube.com/watch?v=-xUGpcOslsM

Krmení z láhve u miminka s rozštěpem rtu/patra