Vývojová porucha jazyka – příčiny, příznaky a terapie

Rozumět jazyku a správně jej používat není snadné pro každého – zejména pro ty, kterým byla diagnostikována vývojová porucha jazyka (DLD).

DLD je skrytá, ale velmi častá porucha, která postihuje přibližně 1 z 15 dětí. V minulosti měla DLD různá označení, což někdy odborníkům ztěžovalo komunikaci o tomto stavu a dětem s DLD bránilo v získání včasné pomoci.

Vědci v současné době zkoumají, jaké faktory DLD způsobují, jaké různé jazykové projevy se u dětí s DLD objevují a jak lze dětem s touto diagnózou účinně pomoci.

Varovné příznaky vývojové poruchy jazyka (DLD)

Pokud vaše dítě vykazuje tyto varovné příznaky nebo máte obavy z jiných aspektů vývoje jeho řeči a jazyka, obraťte se na logopeda.

Věk

Příznaky

1 rok

- Žádná reakce na zvuky
- Absence žvatlání
- Potíže s krmením
- Žádné napodobování
- Omezené používání gest

2 roky

- Minimální snaha o komunikaci pomocí gest nebo slov
- Absence prvních slov
- Potíže s porozuměním jednoduchým pokynům
- Nekonzistentní reakce na slovo „ne“

3 roky

- Omezené používání řeči
- Řeč je nesrozumitelná
- Omezené porozumění jednoduchým otázkám
- Potíže s pojmenováváním předmětů
- Frustrace spojená s komunikací

Co je DLD?

Vývojová porucha jazyka neboli zkráceně DLD (z anglického Developmental Language Disorder) je velmi častá porucha, při níž mají děti potíže s používáním jazyka a/nebo s jeho porozuměním. Děti s touto diagnózou ve škole často zaostávají za svými vrstevníky, ačkoli mají průměrnou či nadprůměrnou inteligenci.

Vzhledem k potížím s jazykem se u nich mohou začít objevovat i problémy s navazováním přátelství, socializací, vyjadřováním emocí a učením obecně. Přestože se DLD obvykle diagnostikuje v raném věku, často zůstává nerozpoznána, takže existují i dospělí s touto poruchou, kterým se nikdy nedostalo potřebné péče.

Proč se jí říká vývojová porucha jazyka?

V průběhu historie byla jazykovým obtížím u dětí dávána celá řada různých názvů.

Děti s těmito obtížemi byly dříve označovány například diagnózami jako „specificky narušený vývoj řeči“, „opožděný vývoj řeči“ či „vývojová dysfázie“. Existence tolika různých pojmů komplikovala komunikaci mezi psychology, lékaři a logopedy, protože každý používal jinou terminologii.

Vývojová porucha jazyka postihuje 1 z 15 dětí. DLD bývá často přehlédnuta a může negativně ovlivnit začlenění do kolektivu i úspěch ve škole.

Odborníci se postupně shodli na tom, že termín „porucha jazyka“ by se měl používat k popisu závažných a přetrvávajících deficitů v jazykových schopnostech. Mnoho dětí má poruchu jazyka současně s jinou vývojovou poruchou, jako je například Downův syndrom nebo autismus.

Jiné děti však mají poruchu jazyka bez jakéhokoli dalšího postižení. Právě pro tyto děti by se měl používat termín vývojová porucha jazyka (DLD).

Proč některé děti trpí vývojovou poruchou jazyka?

Odpověď na tuto otázku může být velmi složitá. V této oblasti zatím nemáme dostatek výzkumů, a proto je obtížné přesně určit příčiny i prognózu. Vědci se však přiklánějí k názoru, že se jedná o kombinaci několika faktorů:

1. V tom, zda se u dítěte porucha rozvine, může hrát roli biologie a genetická výbava dítěte. DLD se často vyskytuje v rodinách, což znamená, že genetická informace od rodičů může mít vliv na rozvoj DLD. Roli může hrát také to, jak je mozek dítěte uspořádán a jak spolu jednotlivé mozkové oblasti komunikují.
2. Všichni víme, že každé dítě je jiné, což znamená, že každé z nich jinak vnímá a zpracovává informace. To souvisí s kognitivními schopnostmi. Některé děti přemýšlejí rychle, jiným trvá zpracování informací déle. Některé mají skvělou paměť a pamatují si všechno, jiné zapomenou to, co slyšely před pěti sekundami. Tyto individuální rozdíly mohou hrát při vzniku DLD významnou roli.
3. Svůj vliv může mít i prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Prostředí může riziko vzniku DLD buď zvýšit, nebo snížit. Někteří lidé se mylně domnívají, že dítě bude mít DLD, pokud s ním rodiče dostatečně nemluví – to však není pravda.

Jaké jazykové obtíže se u DLD vyskytují?

Jistě se shodneme na tom, že naučit se jazyk není nic jednoduchého. Vzhledem k jeho složitosti existuje mnoho způsobů, jakými může být jazyk narušen. Každé dítě s diagnózou DLD má velmi specifický a jedinečný profil, což znamená, že čelí svým vlastním individuálním jazykovým výzvám.

Přestože je každé dítě jiné, vědci definují klíčové jazykové obtíže, které se objevují u většiny dětí s DLD.

1. Většina těchto dětí má potíže s gramatikou. Dítě s DLD může například říct: „on včera jde ven“ místo „on včera šel ven“. Nebo může říct „já jít do školy“ místo „já jdu do školy“, přičemž nedokáže správně vyčasovat sloveso tak, aby do věty gramaticky zapadlo.
2. Děti s diagnózou DLD mají potíže se správnou výslovností hlásek. Mohou například říkat „houpat“ místo „zhoupnout“ nebo komolit delší slova a říkat například „nán“ místo „banán“.
3. DLD dítěti brání v osvojování slovní zásoby stejným tempem jako u běžně se vyvíjejících vrstevníků. Velmi malé děti s DLD mohou začít mluvit později než jejich vrstevníci. Když se dítě konečně nějaké slovo naučí, může pro něj být těžké ho zopakovat nebo ho znovu použít ve správném kontextu. Kromě toho mohou mít potíže s pochopením vícevýznamových slov nebo homonym – například že slovo „pila“ může označovat nástroj na řezání dříví, ale i minulý čas slovesa pít.
4. Děti s DLD mohou mít potíže udržet téma rozhovoru, střídat se v konverzaci nebo porozumět dlouhým větám. Může pro ně být náročné sdělovat informace a vyprávět příběhy. To vše je součástí sociální komunikace. Problémem pro děti s DLD je, že nedokážou ostatním popsat, jak se cítí. To v nich může vyvolávat frustraci a hněv, i když o takové chování vůbec nestojí.

Jak lze dítěti s vývojovou poruchou jazyka pomoci?

Odborníci, jako je logoped, budou hrát v pokroku vašeho dítěte klíčovou roli. Je důležité včas rozpoznat, že jde o skutečné obtíže, aby dítě mohlo co nejdříve zahájit terapii, která mu přinese největší užitek.

Přestože jazykové schopnosti mnoha dětí s vývojovou poruchou jazyka budou vždy mírně zaostávat za jejich vrstevníky, včasná pomoc jim umožní maximalizovat jejich komunikační a studijní potenciál.

Existuje nepřeberné množství důkazů o tom, že poskytnutí včasné pomoci (tzv. intervence) dětem s DLD je velmi účinné a může výrazně zlepšit jejich jazykové schopnosti.

Rozumět jazyku a správně jej používat není snadné pro každého – zejména pro ty, kterým byla diagnostikována vývojová porucha jazyka (DLD).

DLD je skrytá, ale velmi častá porucha, která postihuje přibližně 1 z 15 dětí. V minulosti měla DLD různá označení, což někdy odborníkům ztěžovalo komunikaci o tomto stavu a dětem s DLD bránilo v získání včasné pomoci.

Aplikace Speech Blubs pomáhá dětem mluvit. Stáhněte si ji ještě dnes a získejte zábavný i vzdělávací obsah pro procvičování řeči doma!