IQ test pro děti – proč byste měli nechat své dítě otestovat?
Kognice neboli poznávání je mentální proces získávání znalostí a porozumění prostřednictvím zkušeností, učení a našich smyslů. Děti se neustále učí – pokud jde o...
Kognice je mentální proces získávání znalostí a porozumění prostřednictvím zkušeností, učení a našich smyslů. Děti se neustále učí – už od útlého věku jsou doslova jako houby, které nasávají a uchovávají informace. Někdy se však může stát, že si pedagog nebo jiný odborník ve škole všimne silných či slabších stránek ve schopnosti vašeho dítěte se učit. V takovém případě vám může doporučit kognitivní vyšetření.
Co je to IQ test?
Jiným výrazem pro kognitivní testování je vyšetření IQ neboli test inteligenčního kvocientu. Psycholog zadá vašemu dítěti sérii různých aktivit. Při dětském IQ testu se posuzují následující kognitivní funkce (ladybughouse.com, 2020):
- Verbální porozumění – tato oblast měří slovní zásobu dítěte a jeho schopnost vyjadřovat obecné znalosti a informace
- Zrakově-prostorové schopnosti – hodnotí verbální usuzování dítěte, porozumění, tvorbu pojmů a znalosti
- Fluidní usuzování – měří schopnost dítěte řešit nové problémy nezávisle na dřívějších znalostech
- Pracovní paměť – hodnotí schopnost dítěte učit se, manipulovat s informacemi a uchovávat je za účelem plnění nových úkolů
- Rychlost zpracování – měří schopnost dítěte rychle zpracovávat vizuální informace a rozhodovat se na jejich základě
Proč byste měli nechat otestovat IQ svého dítěte?
Kognitivní vyšetření nebo IQ testy pro děti se obvykle provádějí ve chvíli, kdy se u dětí začnou objevovat potíže ve škole. Mohou začít zaostávat ve výuce, projevovat chování pramenící z frustrace a vyhýbat se domácím úkolům.
Existují však i situace, kdy jsou k vyšetření IQ doporučeny děti, které v učení naopak vynikají. Mezi běžné důvody, které učitelé nebo jiní odborníci v doporučení uvádějí, patří:
- odhalení intelektového znevýhodnění – kognitivní vyšetření / IQ test pro děti může vyloučit poruchy učení
- identifikace a diagnostika specifických poruch učení a chování – pokud se o poruchu skutečně jedná, test odborníkovi ukáže, které oblasti jsou nejvíce oslabené
- zhodnocení silných a slabých stránek kognitivního zpracování – to je důležité pro úpravy a podpůrná opatření, která lze zavést přímo ve třídě
- posouzení mimořádného nadání – kognitivní testování dokáže také zjistit, zda má dítě nadprůměrnou inteligenci a zda by mělo zvládnout náročnější učivo
- posouzení následků poranění mozku
Typy kognitivních vyšetření
Konkrétní vyšetření závisí na věku vašeho dítěte. Probíhá v klidné místnosti, kde je přítomen pouze psycholog a dítě. V případě potřeby lze zařadit přestávky. Psycholog před dítětem obvykle nepoužívá slovo „test“, aby minimalizoval případný stres a úzkost. Místo toho může mluvit o „hádankách“, „skládačkách“ nebo „hrách“, aby to bylo pro dítě zábavnější a snáze se zapojilo.
Věk od 4 do 7 let a 3 měsíců – WPPSI-IV (Wechsler Preschool & Primary Scale of Intelligence, 4. vydání)
Věk od 6 do 16 let a 11 měsíců – WISC-V (Wechsler Intelligence Scale for Children, 5. vydání)
Jak probíhá kognitivní testování
Co se tedy děje nejdříve? Celé kognitivní vyšetření dítěte má svůj daný postup – nerozhodne se a neproběhne ze dne na den.
1. Úvodní konzultace s rodiči a dítětem
Toto je první krok celého diagnostického procesu. Od rodičů se zjišťují anamnestické údaje, které zahrnují vývojovou historii, školní výsledky, zdravotní stav, rodinné vztahy a otázky či obavy, které rodiče mají, aby bylo možné získat ucelený obraz o prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Buďte k psychologovi co nejupřímnější a nejotevřenější – pomůže to vytvořit skutečně přesný obraz o vašem dítěti.
2. Testování během jednoho až dvou sezení
Záleží na schopnostech dítěte a jeho ochotě spolupracovat, ale testování se nejčastěji rozloží do jednoho až dvou sezení. Já osobně svá logopedická vyšetření obvykle rozděluji do 2–3 návštěv, protože po zhruba 40 minutách už děti začínají ztrácet pozornost.
3. Vyhodnocení a interpretace výsledků
Každé vyšetření je obodováno a vyhodnoceno na základě standardizovaných norem. Tyto výsledky porovnají výkony vašeho dítěte s jeho vrstevníky stejného věku.
4. Vypracování zprávy
Toto je pravděpodobně časově nejnáročnější část celého procesu. Do zprávy se zaznamená chování dítěte během testování, konkrétní výsledky testů a doporučená opatření.
5. Závěrečná konzultace a zpětná vazba
Na tomto setkání psycholog společně s pedagogy, případně dalšími členy školního poradenského pracoviště, rodiči a dalšími odborníky (např. lékařem) probere výsledky testování a navrhne doporučení pro rodiče i školu.
Je důležité mít na paměti, že jakékoli vyšetření se provádí proto, aby vašemu dítěti pomohlo. Snažte se před ním z celé věci nedělat vědu, aby nebylo nervózní a nemyslelo si, že je s ním něco v nepořádku. Před vyšetřením i po něm si nezapomeňte připravit seznam otázek, na které se chcete zeptat!
Autor: Stacie Bennett