Jak sledovat pokroky vašeho dítěte v řeči

To je skvělá otázka, protože vím, že na ni většina rodičů myslí hned, jakmile jejich dítě začne mluvit. Všichni to známe – přijdeme k pediatrovi a ten na nás chrlí otázky jako „kolik slov říká?“, „jaká slova používá?“ nebo „jsou ta slova srozumitelná?“ Je opravdu těžké si to všechno pamatovat, když v každodenním životě řešíme spoustu jiných věcí. 

Kdy začít se sledováním

U obou svých dětí jsem začala slova sledovat hned, jakmile začaly mluvit. Dcera začala říkat „tata“ kolem 10,5 měsíce. V momentě, kdy jsem to slovo od ní uslyšela, jsem v telefonu otevřela aplikaci „Poznámky“ a zapsala si slovo, datum a zda bylo jasné či nejasné. 

Jak rostla, prostě jsem seznam doplňovala. To samé děláme i u našeho syna, kterému je téměř 11 měsíců. Jako rodič musím přiznat, že jsem byla na vývoj řeči a jazyka našeho syna mimořádně citlivá. Věděla jsem, že druhorozené děti – zvláště chlapci – mívají vývoj řeči pomalejší, a tak jsem zpanikařila, když ještě v 8–9 měsících nežvatlal. Jakmile ale začal, bylo vyhráno. Teď už říká „máma“, „táta“ a začal napodobovat slovo „nahoru“.  

Zaznamenávala jsem také nejasné řečové projevy. Těm se říká „aproximace slov“ neboli přibližná slova. 

Aproximace slov

Aproximace slov jsou nejlepší kombinace souhlásek a samohlásek, jaké je dítě v danou chvíli schopno vytvořit, a co nejvíce se podobají slovu, které se snaží vyslovit. Některé děti například ještě neumí vyslovit hlásku „k“ ve slově „kočka“, a tak řeknou „toťka“.  

Jiné dítě zase nemusí umět říct slovo „auto“, a tak místo toho řekne „ato“. Tyto aproximace fungují jako funkční komunikace dítěte. Je nesmírně důležité jít dítěti příkladem a správné znění slov a vět předvést (modelovat) jak předem, tak i po jeho pokusu! Tím, že slovo vyslovíte správně, dáváte dítěti najevo, že rozumíte jeho snaze komunikovat, ale zároveň slyší správnou výslovnost. 

Toto správné modelování je přínosné nejen pro děti s běžným vývojem, ale také pro ty, které mají s řečí a jazykovými dovednostmi potíže. 

Osobní zkušenost

Moji tchánovci mají terárium s želvou a dceru to z nějakého důvodu naprosto fascinovalo. Kdykoli k teráriu přišla, slovo „želva“ jsme jí několikrát zřetelně zopakovali. Nakonec se ho pokusila říct také, ale úplně přesné to nebylo. Pořád opakovala „ževa“. Byla totiž ještě příliš malá na to, aby zvládla hlásku „l“, a tak ji prostě vynechala. 

Ačkoli to nebylo celé slovo, stejně jsem si dala záležet na tom, abych si ho zapsala do aplikace v samostatné sekci nazvané „aproximace“. Když jsem pak šla k pediatrovi a on se mě zeptal, kolik slov dcera umí, mohla jsem mu říct, že má ____ jasných slov a ____ aproximací. 

To vám jako rodiči pomůže zachovat klid. Díky zaznamenávání aproximací víte, že se vaše dítě snaží komunikovat. Umožní vám to také ohlédnout se zpět, jak se jeho řečové dovednosti vyvíjejí, vidět jeho pokroky, nebo včas zpozornět, pokud by bylo potřeba vyhledat odborníka na logopedii. 

Ať už si vedete deník, poznámky v mobilu nebo jakýkoli jiný systém, doporučuji si poznamenat i to, zda dítě při komunikaci používá gesta. Když děti gestikulují nebo používají znakovou řeč, významně jim to pomáhá v tom, aby se slova naučily skutečně vyslovovat. 

Zde je ukázka toho, jak může takový záznam vypadat:

Norin přehled řeči

Datum promluvySlovoAproximace / Jasné slovo

4. 5. 2020

Apo

Aproximace pro jablko

6. 5. 2020

Ževa

Aproximace pro želvu

Nezapomínejte, že nezáleží na tom, jakým způsobem si záznamy vedete – jakýkoli způsob je v pořádku! Slouží to především pro váš přehled a k tomu, aby pediatr lépe posoudil, zda se nejedná o opožděný vývoj řeči. Rozhodně se tím nestresujte. Pokud nějaké slovo propásnete, nic se neděje. Časem se děti začnou učit nová slova tak rychle, že přehled ztratíte tak jako tak. 

Hodně štěstí a užívejte si poslech všech těch nových slovíček a jejich roztomilých pokusů!