Má zánět středního ucha nebo sekretorická otitida vliv na řeč dítěte?

Podle webových stránek Americké asociace pro řeč, jazyk a sluch (ASHA) je sekretorická otitida stav, kdy se střední ucho naplní tekutinou podobnou lepidlu namísto vzduchu. Může se objevit v jednom nebo v obou uších a ne vždy následuje po infekci.

To způsobuje zhoršený sluch. Představte si, že jste pod vodou a někdo na vás mluví – přesně tak vnímají zvuky děti se sekretorickou otitidou.

Ve většině případů odezní bez jakékoli léčby. Pokud sekretorická otitida přetrvává, může být doporučen zákrok k odstranění tekutiny a zavedení ventilačních trubiček (grommet). Tento zákrok je běžný a trvá méně než 30 minut.

Jak ucho funguje?

Ucho se skládá ze tří částí – vnějšího, středního a vnitřního ucha. Zvukové vlny vstupují do vnějšího ucha a narážejí do bubínku, který rozvibrují. Tyto vibrace přecházejí z bubínku na středoušní kůstky. Kůstky pak přenášejí vibrace do hlemýždě ve vnitřním uchu. Hlemýžď přeměňuje vibrace na elektrické signály, které putují sluchovým nervem do mozku. Mozek tyto signály interpretuje jako zvuk.

Střední ucho je za normálních okolností vyplněno vzduchem. Spojuje se se zadní částí nosu úzkou trubicí zvanou Eustachova trubice. Tato trubice je u dětí vodorovnější.

Proto mívají menší děti infekce ucha mnohem častěji než dospělí – tekutina z infekce totiž nemá kudy odtékat. Zůstává v uchu a způsobuje zánět. Jak rosteme, trubice se sklání, což umožňuje odtok všeho, co se v ní nachází.

Co způsobuje sekretorickou otitidu?

Příčinou je pravděpodobně nesprávná funkce Eustachovy trubice. Rovnováha mezi tekutinou a vzduchem ve středním uchu se může narušit, pokud je Eustachova trubice úzká, ucpaná nebo se správně neotvírá. Trubice bývá obvykle zavřená, ale otevírá se, když kýcháme, kašleme nebo zíváme.

Do věku 10 let prodělá alespoň jednu epizodu zánětu středního ucha 8 z 10 dětí.

Vzduch ve středním uchu se může postupně vstřebat do okolních tkání, pokud není nahrazen vzduchem přicházejícím Eustachovou trubicí. Ve středním uchu pak může vzniknout podtlak. Ten může způsobit prosakování tekutiny z okolních buněk do středouší.

U některých dětí se sekretorická otitida rozvine po kašli, nachlazení nebo ušní infekci, kdy ucho produkuje více hlenu. Hlen se může ve středním uchu hromadit a Eustachovou trubicí špatně odtékat. V mnoha případech však sekretorická otitida infekcí ucha nezačíná.

Jak častá je sekretorická otitida?

Sekretorická otitida je v dětství velmi častá. Do věku 10 let ji prodělá 8 z 10 dětí. Obvykle se objevuje mezi 2. a 5. rokem, častější je u chlapců než u dívek a zpravidla přichází v zimních měsících.

Kromě toho je běžnější u dětí, které:

• Navštěvují školku nebo jesle.
• Mají staršího bratra nebo sestru.
• Žijí v domácnosti s kuřáky.
• Se narodily s rozštěpem patra, což může ovlivnit funkci Eustachovy trubice.
• Mají Downův syndrom.
• Trpí alergickou rýmou – např. sennou rýmou.

Řeč a zánět středního ucha

Je samozřejmé, že pokud dítě ve škole dobře neslyší, nemusí se tak dobře učit. Může být také frustrované, když nedokáže sledovat, co se děje. Může mít pocit vyřazení z některých aktivit, protože neslyší pokyny. Učitel si pak může začít myslet, že má dítě problém s chováním, když nereaguje nebo nedává pozor.

Panují obavy, že zhoršený sluch v důsledku sekretorické otitidy může způsobit potíže s vývojem řeči a jazyka. Běžně se věří, že to následně vede ke špatným školním výsledkům a problémům s chováním.

Výzkumné studie, které se tímto tématem zabývaly, jsou však uklidňující. Ukázaly, že děti se sekretorickou otitidou neměly v průměru o nic vyšší šanci (nebo jen nepatrně vyšší) na dlouhodobé problémy s chováním či horší školní prospěch ve srovnání s dětmi bez ní.

Tyto studie se však dívaly na celkový průměr. Stále existuje obava, že vývoj některých dětí se sekretorickou otitidou může být ovlivněn – zejména u těch, které mají neléčenou, těžkou a přetrvávající formu.

Stručně řečeno, u většiny dětí se zánětem středního ucha nebo sekretorickou otitidou je opoždění vývoje včetně řeči a jazyka nepravděpodobné. Pokud však máte ohledně vývoje svého dítěte jakékoli obavy, měli byste se poradit s lékařem.