Čas strávený u obrazovky: Komplexní průvodce

Vítejte v naší sérii „komplexních“ průvodců, které propojují autory našeho blogu kolem důležitého tématu, jímž se na našich stránkách podrobně zabýváme. Tento průvodce se věnuje otázce, zda je čas strávený u obrazovky prospěšný pro batolata.

V tomto článku

• Různé typy času stráveného u obrazovky 
• • 1. Americká pediatrická akademie (AAP)
  • • Nastavte jasné limity
  • 2. Americká asociace pro řeč, jazyk a sluch (ASHA)
  • 3. Světová zdravotnická organizace (WHO)
  • Média a děti
  • Malé děti a obrazovky během pandemie COVID-19 – virtuální workshop
  • • Kolik si děti z obrazovek skutečně odnesou?

Speech Blubs dostává každý týden otázky od rodičů i logopedů, kteří řeší, zda by děti měly používat obrazovky ze „vzdělávacích“ důvodů. Mezi další časté dotazy ohledně času dětí u obrazovek patří: od jakého věku mohou děti začít používat obrazovky, kolik času je už příliš, jaký druh pořadů je pro mé dítě nejlepší a může sledování televize opozdit vývoj řeči mého dítěte? Tyto otázky jsou složité a dotýkají se dědičnosti, konkrétního věku, socioekonomických faktorů i samotného významu slova „vzdělávací“. Navíc ne panuje všeobecná shoda – téma se liší v závislosti na kultuře, hodnotách a neustále se vyvíjejících názorech na to, co je zdravé. 

Tento příspěvek je součástí probíhající diskuse o dětech a času stráveném u obrazovek. Navazuje na články na našem webu i nedávné webináře, včetně přednášky TEDx Média a děti a virtuálního workshopu Malé děti a obrazovky během pandemie COVID-19, na kterém vystoupili čtyři přední američtí odborníci na toto téma.

Z těchto webinářů a poznatků odborníků vycházíme proto, že tvoří základ stanovisek a doporučení tří nejvýznamnějších organizací v oboru: Americké pediatrické akademie (AAP), Americké asociace pro řeč, jazyk a sluch (ASHA) a Světové zdravotnické organizace (WHO).

Čtvrtou organizací je CPLOL, Stálý styčný výbor logopedů v Evropské unii. Zkratka „CPLOL“ vychází z francouzského názvu: Comité Permanent de Liaison des Orthophonistes/Logopèdes de l'Union Européenne. Informace o jejich doporučeních i data od dalších světových organizací pro vás v současné době stále shromažďujeme.

Nepochopení digitálních médií

Cílem tohoto článku je vnést do celé diskuse jasno a poskytnout rodičům a pečovatelům nejnovější informace, aby se mohli sami informovaně rozhodnout. Většina odborníků se shoduje, že obrazovky samy o sobě nejsou škodlivé – zlepšit musíme především to, jak je využíváme.

Různé typy času stráveného u obrazovky 

Na začátek se podívejme na to, jak se čas strávený u obrazovky obvykle rozděluje:

Rozdělení podle typu obsahu

1. Zábava – nejčastější kategorie, která zahrnuje sledování televize a hraní videoher

2. Vzdělávání:

• Distanční výuka – může zahrnovat videokonference a online kurzy
• Vzdělávací aplikace – jakékoli aplikace, které slibují naučit určitou dovednost či činnost
• Aplikace podporující tvoření – mohou zahrnovat návody, kutilská videa, tvořivé aplikace i programy zaměřené na výuku výtvarného umění či hudby

3. Videohovory – zahrnuje aplikace jako WhatsApp, Skype, Zoom, Webex a Viber

4. Sociální sítě – zahrnuje Facebook, Instagram, Snapchat, Tinder, Bumble, TikTok, Twitter 

Rozdělení podle způsobu využití obsahu

1. Pasivní – prosté sledování televize nebo hudebních videoklipů

2. Aktivní – může zahrnovat hraní her, brouzdání po internetu, sledování lekcí jógy apod.

• Zaměřeno na aktivní zapojení (obousměrná interakce mezi aplikací a uživatelem)
• Sdílené používání (online s přáteli a/nebo rodinou)

3. Kreativní – může jít o tvorbu ve skupině i o samostatnou práci, cílem je však rozvíjet dovednosti a vytvořit něco, co lze sdílet nebo předvést. Důležitý je obsah, kvalita softwaru i samotné učení dovedností.

4. Komunikační – e-learning, WhatsApp, Instagram, FB atd.

**Upozorňujeme, že i tento přehled je kombinací různých přístupů, které se mohou mírně lišit. Důležité je udělat si představu o možnostech a pochopit celou šíři této problematiky.

Speech Blubs: Vzdělávací aktivní aplikace pro vás a vašeho drobečka

VELMI DŮLEŽITÉ: VŠICHNI odborníci se shodují, že nejlepším způsobem, jakým mohou děti používat obrazovky, je za aktivní přítomnosti, zapojení a společného sledování s rodiči.

A teď, když jsme si vyjasnili to nejdůležitější, se pojďme podívat na to, co k času strávenému u obrazovky říkají přední odborné organizace.

Doporučení pro čas u obrazovky od „VELKÉ TROJKY“!

Zde jsou klíčová témata a pokyny pro stanovení doporučeného času, který by děti měly trávit u obrazovek. „VELKOU TROJKU“ tvoří AAP, ASHA a WHO.

1. Americká pediatrická akademie (AAP)

Nejnovější doporučení vyzývají rodiče, aby stanovili jasné hranice – kdy, kde a jak dlouho mohou děti zařízení používat. Zároveň však uznávají, že elektronická média přinášejí kromě rizik i výhody.

Akademie trvá na doporučení nulového kontaktu s obrazovkami pro děti mladší 18 až 24 měsíců, s jednou výjimkou: videohovory. Lékaři uvádějí, že povídání se vzdálenými členy rodiny přes služby jako Skype a FaceTime může pomoci upevňovat vztahy. Nadále však trvají na tom, že existuje jen minimum důkazů o tom, že by kojenci a batolata dokázali porozumět sledování televize, používání aplikací nebo jiným online aktivitám, či z nich mít nějaký užitek. Doktoři Dimitri Christakis a John Hutton (o nichž se dočtete dále) ve svých studiích ukazují, že pro pozitivní vliv na této fyziologické úrovni existuje jen málo důkazů.

Pokud chtějí rodiče seznámit s pořady a aplikacemi děti ve věku 18–24 měsíců, je zásadní, aby si hráli a komunikovali s nimi. Telefony, tablety a další zařízení by v žádném případě neměly nahrazovat kontakt s rodiči a sloužit jako bezplatné „hlídání dětí“. Pro děti od dvou do pěti let Akademie doporučuje maximálně jednu hodinu denně a naléhavě vyzývá rodiče, aby se na aktivitách podíleli a vybírali pouze vysoce kvalitní pořady, například z produkce PBS Kids nebo Sesame Workshop.

Nastavte jasné limity

Tato doporučení vyzývají rodiny se staršími dětmi, aby jasně vymezily čas strávený u médií v rámci dne, který by měl zahrnovat alespoň hodinu fyzické aktivity, dostatek spánku (8 až 12 hodin podle věku) a kvalitně strávený rodinný čas. Tyto limity pomohou snížit riziko obezity, nedostatku spánku i zhoršených výsledků ve škole, a přitom dětem umožní zůstat v online kontaktu s kamarády a rodinou i objevovat okolní svět.

Akademie rodičům také doporučuje:

• Zakázat elektroniku a televizi hodinu před spaním a nenechávat zařízení přes noc v ložnici či dětském pokoji. Světlo a zvuky mohou narušovat spánek.
• Zamezit používání zábavních médií během psaní domácích úkolů. Ukázalo se, že takový multitasking výrazně narušuje soustředění a učení.
• Vyhradit v domácnosti zóny a časy bez technologií (například čas společného oběda či večeře) pro všechny členy rodiny, včetně dospělých.
• Mít neustále přehled o tom, co děti sledují, a mluvit s nimi o kyberšikaně, sextingu a dalších online rizicích.

2. Americká asociace pro řeč, jazyk a sluch (ASHA)

ASHA uvádí, že „rodiče se stále potýkají s nastavením správných hranic pro děti – a není to nutně tak jednoduché jako pravidlo maximálně 30 minut denně.“

„Zkuste se v rodině inspirovat těmito technologickými předsevzetími, která vám pomohou najít zdravou rovnováhu v novém školním roce:

1. Vytvořte si plán – a držte se ho. Pokud jste si ještě nevytvořili rodinná pravidla pro technologie, začátek školního roku je skvělou příležitostí. Řada uznávaných organizací, včetně Americké pediatrické akademie a Common Sense Media, nabízí šablony, které vám to usnadní. I když už plán máte, najděte si čas se k němu vrátit a zhodnotit – společně s dětmi –, zda pravidla nepotřebují úpravu. Co funguje a co ne? Jsou děti dost staré na nová nebo jiná privilegia? Pravidla pro čas u obrazovky se musí vyvíjet, aby zůstala účinná.
2. Zaměřte se na kvalitu. Ačkoli kvantita – tedy denní či týdenní časové limity – mnoha rodinám stále vyhovuje, není obrazovka jako obrazovka. Jak dnes zdůrazňuje většina odborníků, 30 minut strávených tvorbou (kreslením, psaním příběhů, programováním) není totéž jako 30 minut pasivního sledování videí na YouTube. Podporujte to první – a pokud je čas využit smysluplně, zvažte větší volnost.
3. Udělejte ze společného jídla posvátný čas. Osvědčená klasika: čas večeře by měl být časem offline. Udělejte z povídání u stolu hlavní prioritu. Pravidelné rodinné večeře nejenže rozvíjejí komunikační schopnosti dětí – řeč, jazyk i sociální dovednosti – a poskytují nenahraditelnou příležitost k upevňování rodinných pout, ale přinášejí i řadu dalších výhod. Technologie téměř vždy rozptylují pozornost – takže žádné odepisování na zprávy, e-maily ani vyhledávání na internetu. Těchto 30 minut bez nich zvládne každý.
4. Před spaním technologii odložte. Další klasické, ale často opomíjené doporučení. Nedávný výzkum organizace Common Sense Media zjistil, že 68 % dospívajících – a 74 % rodičů – si dnes bere mobilní telefon s sebou do postele. Nejenže to ubírá prostor prospěšným předspánkovým rituálům, jako je každodenní čtení, ale může to narušovat i kvalitní spánek, který je nezbytný pro fyzické i duševní zdraví a studijní úspěchy.
5. Omezte zařízení při psaní úkolů. To je s přibývajícím věkem dětí nepochybně těžší, protože školní úkoly často vyžadují vyhledávání informací na internetu. Proto technologie omezte na minimum – a využívejte je výhradně jako pomůcku při studiu. Během přípravy do školy nepodporujte multitasking na sociálních sítích ani dopisování s kamarády.
6. Zapojte se. Udělejte z používání technologií společnou aktivitu. Sledujte, jak vaše děti hrají Fortnite, nebo se dívejte na videa jejich oblíbených youtuberů společně s nimi. Ptejte se. Ukažte zájem – nebo ještě lépe, skutečně se o to zajímejte. Nejenže tím udržíte otevřenou komunikaci a získáte příležitost k povídání a sblížení, ale můžete tím zmírnit i své obavy z času, který vaše dítě tráví online – zjistíte totiž, že to třeba není tak zlé, jak si myslíte. A naopak můžete včas odhalit problematický obsah.
7. Posuňte rozhovor na vyšší úroveň. Přemýšlejte i nad rámec pouhých limitů, pravidel a zákazů. Ty mají samozřejmě své místo, ale veďte děti k tomu, aby samy kriticky přemýšlely o tom, jak technologie využívají (jejich rizika i přínosy). Pomozte jim vážit si času stráveného offline – aktivit i vztahů – a stavět lidi na první místo před zařízeními. 

Rodiče nemohou kontrolovat všechno, obzvláště když děti rostou. Mluvte s nimi o svých očekáváních ohledně zodpovědného chování na internetu a o vašich rodinných hodnotách, aby si je nesly s sebou i na návštěvách u kamarádů, ve školním autobuse a kdekoli ve světě. Dejte jim nástroje k tomu, aby se dokázaly správně rozhodovat.“

3. Světová zdravotnická organizace (WHO)

Podle nových pokynů WHO, která klade velký důraz na omezení času stráveného u obrazovek, by děti ve věku od 2 do 5 let měly u obrazovek trávit maximálně 60 minut denně (a čím méně, tím lépe). Děti do 2 let by podle nich neměly trávit před obrazovkami vůbec žádný čas. V ideálním případě by měl být jakýkoli čas u obrazovky stráven „společným sledováním“ se zapojenými dospělými. Toto doporučení přímo souvisí se zjištěními WHO o rozšířené dětské obezitě a obecném nedostatku pohybu v denním režimu dětí.

Jedna zajímavost: tyto pokyny se za posledních pět let opakovaně měnily, což ukazuje, že množství dostupných výzkumů na toto téma roste a výsledky odrážejí především dva názory: obrazovky tu s námi zůstanou a budou součástí života malých dětí, a typy obsahu se vyvíjejí a zaslouží si hlubší pozornost. Názory „velké trojky“ se také mírně posunuly a my budeme jejich doporučení i nadále aktualizovat.

Pojďme se nyní podívat na dvě události, které vedl stejný odborník.

DVA zajímavé webináře o času u obrazovky

Dr. Dimitri A. Christakis je ředitelem Centra pro zdraví, chování a vývoj dětí ve výzkumném ústavu Seattle Children's Research Institute, autorem výzkumných článků a knih a vyhledávaným odborníkem pro CNN, NPR, Today, CBS News, ABC News, NBC News a nedávno vystoupil jako řečník na konferenci TEDx.

Média a děti

https://www.youtube.com/watch?time_continue=421&v=BoT7qH_uVNo&feature=emb_logo

Pět klíčových poznatků z tohoto webináře se zaměřuje především na pasivní používání obrazovek a uvádí, že:

1. Dětský mozek v prvních dvou letech života ztrojnásobí svůj růst!
2. Dlouhodobé vystavení rychlým změnám obrazu v kritickém období vývoje mozku přednastavuje mysl tak, aby očekávala vysokou míru stimulace, což v pozdějším věku vede k problémům s pozorností.
3. Za každou hodinu sledování televize denně před dosažením tří let věku se pravděpodobnost problémů s pozorností zvyšuje přibližně o 10 %. Dítě, které sleduje televizi dvě hodiny denně, má tedy o 20 % vyšší pravděpodobnost vzniku poruch pozornosti než dítě, které televizi nesleduje.
4. Kognitivní stimulace (když rodič dítěti čte nebo zpívá) naopak riziko problémů s pozorností v pozdějším věku snižuje.
5. Vzdělávací obsah nepředstavuje žádné riziko pro vznik problémů s pozorností, zatímco zábavní obsah představuje 60% riziko a násilný obsah dokonce 110% riziko.

Malé děti a obrazovky během pandemie COVID-19 – virtuální workshop

Během pandemie vedl Dr. Christakis také novější webinář s názvem „Young Children and Screens during COVID-19 - Virtual Workshop“, na kterém vystoupili další tři odborníci na vývoj dětí: John S. Hutton, Brandon T. McDaniel a Ellen Wartella.

https://www.youtube.com/watch?v=t4ib95CxzD8

• Dimitri A. Christakis
• John S. Hutton
• Brandon T. McDaniel
• Ellen Wartella

Zde jsou některé důležité citace těchto čtyř odborníků. Všimněte si, jak odlišně jsou ochotni posuzovat přínos používání obrazovek. Názory se různí i mezi nimi.

Dr. Christakis o času u obrazovky:

Kolik (rekreačního) času u obrazovek bychom měli dětem dovolit a měli bychom v tomto období dělat výjimky?

„Pokyny Americké pediatrické akademie pro věk od 18 měsíců do 5 let hovoří o 1–2 hodinách (upozorňujeme, že je jedním z těch, kteří tyto pokyny pro AAP pomáhali vytvářet).“

Dr. Hutton o času u obrazovky:

1. Kde se obrazovka nachází (čemuž říkáte dostupnost)?
2. Jak často je obrazovka využívána (kolik minut denně a v jakém věku)?
3. Na jaký typ obsahu se dívají?
4. Jde o společné sledování (používají ji rodiče i dítě společně)?

„Existuje mnoho důkazů, že děti do 2 let se z obrazovek učí podstatně méně, pokud vůbec něco. Velká část tohoto výzkumu se týkala televize, což je velmi pasivní záležitost.“

„A u interaktivnějších médií by mohly být určité rozdíly. Zdá se však, že do 2 let skutečně existují určitá omezení v tom, co si děti mohou z obrazovek odnést.“

„Obsah na obrazovce by měl být jednoduchý, pomalý a klidný. Učení funguje nejlépe v sociálním kontextu, který zahrnuje interakci mezi lidmi. Zajímavé je, že mozky rodičů a dětí se při společném čtení synchronizují.“

„Zatím není jasné, jak dobře se dovednosti získané z obrazovky přenášejí do reálného světa. Vše by mělo směřovat k tomu, aby dítě vzalo to, co vidí na obrazovce, a procvičovalo to v reálném světě, čímž tyto dovednosti nejlépe rozvine.“

Dr. McDaniel o času u obrazovky:

• Děti potřebují vnímavého pečovatele
• Používání telefonu/technologií rodiči pravděpodobně ovlivňuje všechny aspekty jejich vnímavosti
• Vytvořte si rodinný plán pro využívání médií
• Vyhraďte si čas soustředěný pouze na rodinu
• Zaveďte zóny a časy bez technologií
• Promluvte si o očekáváních ohledně používání technologií
• Při komunikaci navazujte a udržujte oční kontakt
• Pamatujte, že jste jen lidé (a ne superhrdinové).
• Netrapte se výčitkami kvůli svým snahám omezovat čas u obrazovky.

Jak mohu se svými dětmi vytvořit tyto kvalitní, plně soustředěné chvíle, kdy se nebudu věnovat více věcem najednou a mé reakce nebudou otupené?

Doporučuje „vytvořit si určitý plán, jak překonat pocit, že dítě jen posadíte před televizi. Velmi malé děti potřebují spoustu interakce a pozornosti rodičů, což může být náročné. TIP: Dělejte si během pracovního dne spoustu malých přestávek.“

Dr. Wartella o času u obrazovky:

• Povaha dítěte. „Děti se nejlépe vyvíjejí tehdy, když mají po boku pečujícího dospělého a interagují se zajímavými předměty nebo se zajímavým světem kolem sebe… užitečná média jsou skvělým zdrojem, pokud jsou pod jasným dohledem rodičů. Způsob, jakým se média využívají, závisí na tom, jaké dítě je používá.“
• Obsah. „S jakým obsahem přicházejí do styku? Je přiměřený věku? Odpovídá hodnotám vaší rodiny? Může mít nějaký negativní dopad atd. Doporučuje rozlišovat mezi obsahem, který je vzdělávací, a obsahem, který vzdělávací není.“
• Kontext – „Kde se dospělý zapojuje společně s dítětem nebo jde o společné sledování médií, kdy s dítětem mluvíte a ukazujete na věci, kterých si má všimnout.“

Kolik si děti z obrazovek zapamatují?

„…říká se tomu ‚přenosové úkoly‘. Máme k dispozici několik studií z posledních let a víme, že pokud pustíte video, kde se dítě snaží na obrazovce něco najít, a není to interaktivní – tedy pokud samo nemusí nic dělat –, k přenosu nedojde. Vše je zatím předběžné. Nevíme ještě dost o tom, co přesně je interaktivita a co ji tvoří tak, aby dětem umožnila přenést to, co vidí na obrazovce, do reálného světa.“

Jak mohou rodiče poznat, zda jsou jednotlivé aplikace skutečně vzdělávací a zda plní to, co slibují?

„Při posuzování, zda je aplikace vzdělávací, se zaměřte na následující body:

1. Má pomalejší tempo?
2. Snaží se aplikace dítě motivovat k aktivitě i mimo samotné zařízení?
3. Položte si otázku, zda má obsah uklidňující charakter.
4. Sledujte, zda materiál navazuje na to, co vaše dítě skutečně zajímá.
5. Podněcuje promyšleným způsobem vaše dítě k tomu, aby se dívalo i mimo obrazovku, odpovídá hodnotám, na kterých vám jako rodičům záleží, a má na dítě opět uklidňující vliv?

Další možností, jak to zjistit, je zeptat se svých přátel.“

Dr. Wartella také doporučila web Common Sense Media, kde najdete nápady a informace o vhodném obsahu pro vaše dítě.

Hlavní poznatek z webináře: názory na čas u obrazovky se mírně liší, všichni se však shodli, že by měl být vzdělávací, vedený rodiči a aktivně sledovaný a že pasivnímu sledování obrazovek by se děti do dvou let měly zcela vyhnout.

Naši logopedi o čase u obrazovky pro děti

Další článek, který jsem napsal, s názvem „Chytrý čas u obrazovky: Je vhodný pro batolata?“, pokládá obecné otázky týkající se času u obrazovek, shrnuje doporučení tří velkých organizací (ASHA, AAP a WHO), nabízí tabulku doporučeného času u obrazovek podle věku a přináší i pět tipů na domácí procvičování řeči s dětmi.

Ve svém článku „Děti a obrazovky: Čas u obrazovky může být společným časem“ se logopedka El Robertson zabývá tím, jak vybírat aktivity u obrazovky pro vaše dítě, apeluje na rodiče, aby se do tohoto času zapojili, volili vždy vzdělávací obsah a co je velmi důležité – aby se s dítětem střídali a využívali obrazovku jako podnět ke konverzaci.

Logopedka Natalie Barnes se ve svém článku Chytrý čas u obrazovky pro skvělý rozvoj řeči věnuje nebezpečím a příčinám digitální závislosti a vysvětluje, jak k tomuto problému přistupuje Speech Blubs. Ve snaze zdůraznit, jak moc nám na „našich dětech“ záleží, článek opět připomíná doporučení Americké pediatrické akademie a Světové zdravotnické organizace a snaží se na celou problematiku nahlédnout zdravým selským rozumem.

Je třeba podotknout, že tento článek se ve své diskusi nezabývá vlivem sociálních sítí. Věříme, že toto téma je natolik obsáhlé, že si zaslouží samostatný prostor.

Kudy vede CESTA?

Stručně řečeno, odborníci se shodují, že:

1. Aktivní čas u obrazovky je DALEKO lepší než pasivní sledování.
2. Čas u obrazovky vedený rodiči, společné sledování a zapojení rodičů je DALEKO lepší než nechat dítě o samotě a bez dozoru u jakéhokoli obsahu.
3. Vymezení zón a časů bez technologií u vás doma je DALEKO lepší než přistupovat k obrazovkám chaoticky.
4. KAŽDÝ odborník potvrzuje, že v ŽÁDNÉM případě byste neměli dětem dovolit obrazovky před spaním nebo u jídla.
5. Rovněž uvádějí, že je DALEKO lepší zvolit vhodné místo, přiměřené množství času u obrazovky (na základě doporučení velké trojky) a typ obsahu, který je pro vaši rodinu nejvhodnější.

Nezapomeňte také sledovat doporučení „velké trojky“, abyste měli vždy aktuální informace, protože vědeckých poznatků neustále přibývá.

Speech Blubs představuje typ vzdělávacího obsahu, u kterého bylo prokázáno, že přináší skutečné výsledky v podpoře dětské řeči. Přesvědčte se sami!