Čtení vs. komunikace s dospělými

Čtení rozvíjí celou řadu dovedností daleko za hranicemi řeči a jazyka. Trénuje pozornost, porozumění, slovní zásobu, střídání v komunikaci a jemnou motoriku, jako je ukazování. 

Moje děti

Jako rodič musím říct, že moje děti jsou, co se týče knížek, naprosté protiklady. Dcera se před spaním MOC RÁDA mazlila a četla spoustu knížek v rámci své večerní rutiny. Největší radost měla, když už byla dost velká na to, aby si knížky vybírala sama. Vlastně i teď ve třech letech stále vyžaduje, abychom jí před spaním každý večer četli.

Můj syn… páni, toho čtení vůbec nebere. Možná je to tím, že je to kluk? Nevím. Možná mu připadám nudná? Pravděpodobně. V 10 měsících knížku jen odstrkuje nebo se snaží ožvýkat její rohy. Řekněte mi prosím, že v tom nejsem sama!

Nejprve mě stresovalo, že s námi nechce sedět a číst. Pak jsem o tom ale přemýšlela víc a víc. Čas, kdy nečteme, mu vynahrazuji tím, že si s ním během dne víc hraji a víc s ním komunikuji!

Asi jsem trochu blázen, pokud jde o pojmenovávání a popisování všeho kolem, ALE chci mít jistotu, že získá všechna slova a popisy, které bude za pár měsíců potřebovat k tomu, aby začal tvořit svá první slova!

Moje dítě nesnáší knížky. Co teď?

Co tedy dělat, pokud vaše děťátko zrovna nepatří mezi fanoušky knížek? Nedávná studie zkoumala rozdíl mezi čtením a pouhým povídáním si s dítětem. Je v tom rozdíl? Je jedno důležitější než druhé? 

Studie zahrnující 275 rodin s dětmi ve věku 0–4 let zkoumala faktory, které přispívají k rozvoji jazyka u kojenců a batolat. Míra vystavení dětí řeči dospělých, dětské řeči a televizi byla měřena pomocí malého digitálního záznamníku a procesoru známého jako „LENA System“. 

Tato inovativní technologie umožnila výzkumníkům slyšet, co se v jazykovém prostředí dítěte skutečně děje, což přineslo cenné nové poznatky.

Studie zjistila, že oboustranný rozhovor velmi úzce souvisí s budoucím zlepšením jazykových schopností dítěte. Takže hurá!

Když si s dětmi zkrátka jen povídáme, budujeme a formujeme jejich budoucí vyjadřování!

Všechna ta slova!

Každý den děti od dospělých uslyší v průměru zhruba „13 000 slov a zapojí se do přibližně 400 konverzačních výměn“ (ScienceDaily). 

Více rozhovorů znamená více příležitostí k chybám, a tím i více příležitostí k jejich přirozené opravě. Navíc to dětem nabízí možnost procvičovat si novou slovní zásobu.

Co by měli rodiče dělat?

Rodiče by měli být podporováni nejen v tom, aby dětem zprostředkovávali jazykové podněty prostřednictvím čtení nebo vyprávění příběhů, ale také v tom, aby děti zapojovali do oboustranného dialogu, uzavírá studie. 

Nevadí, pokud vaše dítě ještě nedokáže plně reagovat nebo se plnohodnotně zapojit – hlavní je, že mu dáváte příležitost odpovědět. 

Tato vzájemná výměna v rozhovoru je učí, že očekáváte nějakou reakci – ať už gestem, nebo slovně. 

„Mluvení je mocné, ale ještě mocnější je zapojit dítě do smysluplné interakce – do onoho ‚vzájemného dialogu‘, který je tak důležitý pro sociální, emocionální a kognitivní vývoj kojenců a batolat,“ říká Dr. Jill Gilkerson, ředitelka jazykového výzkumu v LENA Foundation a spoluautorka studie.

Shrnutí – jak čtení, tak povídání jsou důležité! Ani jedno by se nemělo opomíjet. Pokud vaše dítko čtení zatím nebaví, nic se neděje! Možná jen potřebuje trochu času, než mu přijde na chuť. Zkoušejte to dál každý den a nepřestávejte vést ty skvělé společné rozhovory!