Jak naučit děti sebekázni: 4 jednoduché způsoby

Pojem „sebekázeň“ se označuje také jako sebeovládání.  Sebekáznivý jedinec potřebuje ovládat nebo potlačovat své vlastní impulsy, aby dosáhl konečného cíle.  Zjednodušeně řečeno: ignorujeme silné nutkání udělat něco, co chceme teď, abychom dosáhli něčeho, co chceme ještě víc.   

U dětí sebekázeň neznamená snažit se řídit jejich chování.  Jde o to naučit je ovládat své vlastní chování.  Dítě, které projevuje známky sebekázně, zvládne dělat domácí úkoly, povinnosti a další činnosti bez neustálého napomínání nebo nátlaku na plnění základních životních úkolů.  

Dětem, kterým chybí sebekázeň, bude tato důležitá dovednost chybět i v dospělosti, což může ovlivnit zvládání . . .

• zaměstnání,
• financí nebo
• domácích prací a povinností.

Abyste získali lepší představu o tom, jak sebekázeň u dětí vypadá, uvádíme několik příkladů situací se sebekázní a bez ní.

Bez sebekázně: Čtyřleté dítě skáče do řeči, protože nedokáže počkat, až na něj přijde řada.

Sebekázeň: Čtyřleté dítě požádá o pomoc dospělého, když mu kamarád vezme hračku, místo aby se uchýlilo k fyzické odplatě.

Bez sebekázně: Pětileté dítě neustále vstává z postele, protože při usínání nedokáže snést nudu.

Sebekázeň: Šestileté dítě dojí snídani a z vlastní iniciativy odejde od stolu, aby se obléklo do školy.

Dovednost osvojit si sebekázeň neboli sebeovládání je celoživotní proces.  Mnoho dospělých se sebekontrolou stále bojuje, ať už ve všech, nebo v některých oblastech svého života.  Pokud však na dovednostech sebekázně mohou pracovat dospělí, zvládnou to i děti.  Když s ní mívají potíže i dospělí, nečekejte, že se jí vaše dítě naučí přes noc.  Naštěstí existují způsoby, jak dítěti pomoci sebekázeň postupně rozvíjet.  

Způsoby, jak podpořit sebekázeň

1. Sami jděte příkladem

Tohle je zdaleka nejjednodušší způsob, jak dítě sebekázni naučit.  Jednoduše mu ji sami ukazujte! Děti se učí pozorováním. I když si myslíte, že vám nevěnují pozornost, sledují vás.  

Pokud vaše dítě uvidí, že mu jdete příkladem a před sledováním filmu nejprve dokončíte domácí práce, časem pochopí, že stejná disciplína se očekává i od něj.

2. Stanovte důsledky a odměny

Jako rodiče chceme někdy své děti chránit před jakoukoli nepříjemnou emocí nebo situací. Když to ale děláme, děti se nenaučí nést následky svých vlastních činů. Pokud například uděláte domácí úkol za své dítě, nenaučí se . . .

• látku, kterou právě probírá,
• pocit hrdosti na sebe sama za zvládnutí a dokončení nového úkolu ani
• důsledek neúspěchu v případě, že úkol nesplní.

Místo abyste se vyhýbali náročným situacím, nechte své dítě občas neuspět, aby poznalo důsledky svých činů, když mu chybí sebekázeň.  Někdy se tomu říká „přísná láska“.  Dítě sice potřebuje pochopit, co nedostatek sebekázně přináší, ale zároveň potřebuje i uznání za své úsilí!

Pokud si všimnete, že vaše dítě samo od sebe zvládá každodenní činnosti, jako je oblékání nebo čištění zubů, aniž byste ho museli žádat, odměňte ho pochvalou nebo třeba týdenní odměnou v podobě toho, že může jít spát o hodinu později a podívat se na film.

3. Nastavte řád

Nastavení pevného řádu v životě dítěte je základním krokem k osvojení sebekázně. Pokud má vaše dítě každodenní rutinu, přesně ví, co od něj v oblasti povinností očekáváte. Každodenní režim zahrnující snídani, oblékání a čištění zubů vytváří strukturu pro úkoly vyžadující sebekázeň, které dítě nakonec zvládne provádět samo. 

Řád a každodenní rutina připravují dítě na úspěch, pokud jde o sebekázeň. Strukturované prostředí navíc dítěti umožní cítit hrdost a uspokojení z toho, že každodenní úkoly zvládá samo. To následně díky sebekázni vytváří systém odměn v podobě příjemných pocitů.

4. Připravte je na to, že to bude náročné

Děti se učí rychle! Ano, z důsledků se poučí velmi rychle, ale je také zásadní dát jim vědět o úskalích dané situace. Už jste se někdy ocitli v těžké situaci nebo před náročným úkolem a přáli si, aby vás někdo předem varoval, jak těžké to bude?  

Když dítě varujete nebo mu řeknete pravdu o náročné situaci či úkolu, psychicky ho připravíte na nadcházející výzvu.  Pojďme se podívat na příklad!

Příklad:  Vaše dítě chce začít chodit na hodiny plavání. Na plavání musí projevit neuvěřitelnou míru sebekázně, aby na lekce chodilo pravidelně, učilo se nové plavecké styly a zvládalo náročné dovednosti, jako je třeba skákání do vody.  

Tento příklad vyžaduje od vašeho dítěte odhodlání a sebekázeň.  Plavání je navíc velmi náročný sport, pokud se má naučit víc než jen „plavat na pejska“.  Abyste dítěti pomohli se na potřebnou sebekázeň psychicky připravit, sedněte si s ním a promluvte si o úskalích i odměnách, které plavecký výcvik přináší.

Kromě toho, že dítě seznámíte s nástrahami lekcí plavání, mu nezapomeňte povědět i o odměnách!  Pokud byste mluvili pouze o překážkách, plavecký výcvik pro něj ztratí přitažlivost a dítě už se ho možná nebude chtít účastnit. Když mu ale popíšete odměny, které mu plavání přinese, ukážete mu, jak sebekázeň dokáže v životě přinášet plody.

Shrnutí

Sebekázeň neboli sebeovládání je něco, co přichází s časem.  I někteří dospělí s tím stále bojují!  Ačkoli je možné dítě sebekázni naučit, tento koncept se vyvíjí pomalu v průběhu času.  Pokud však začnete s výukou už v raném věku, může z vašeho dítěte vyrůst sebekáznivý dospělý! Právě tato jedna schopnost může rozhodnout o tom, zda se z malých dětí v pozdějším věku stanou úspěšní lidé.