Příčiny autismu – genetika, toxiny a další vlivy

Věda dnes předpokládá, že neexistuje jediná příčina autismu. Místo toho se věří, že na vznik autismu mají vliv environmentální i biologické faktory. Ačkoli vývoj ovlivňuje celá řada faktorů...

Příčiny autismu – 7 faktorů

Věda dnes předpokládá, že neexistuje jediná příčina autismu. Místo toho se věří, že na vznik autismu mají vliv environmentální i biologické faktory. Ačkoli vývoj ovlivňuje mnoho faktorů, předpokládá se, že autismus způsobuje následujících sedm vlivů.

1. Autismus se vyskytuje v rodině

Genetika hraje významnou roli v pravděpodobnosti rozvoje určitých onemocnění. To samé platí i pro rozvoj autismu, protože členové rodiny sdílejí stejné geny. Sdílení stejných genů však stále nezaručuje, že se u někoho porucha autistického spektra skutečně rozvine.

Riziko narození dítěte s autismem je 1 ku 68, což představuje pouze 1,5% šanci. Pokud však rodina již jedno dítě s autismem má, riziko narození dalšího dítěte s autismem se zvyšuje o 20 %. Autismus je také 2–3krát častěji diagnostikován u chlapců než u dívek.

https://www.instagram.com/p/B-MvGvFCU4c

Práce na domácích úkolech z logopedie.

V rodině se dvěma nebo více dětmi s autismem se riziko narození dalšího dítěte s autismem zvyšuje na neuvěřitelných 30 %.

Kromě zvýšeného rizika autismu u sourozenců vědci zjistili také souvislost mezi rizikem autismu a výskytem onemocnění mozku v rodinné anamnéze. Švédská výzkumná studie zkoumala více než 500 000 dětí s autismem i bez něj a navíc jejich příbuzné a jejich diagnózy.

Výsledky této studie ukázaly, že děti, jejichž sourozenec nebo rodič trpěl onemocněním mozku, měly 4,7krát vyšší riziko rozvoje autismu a 7,6krát vyšší riziko výskytu jak autismu, tak mentálního postižení.

K podobným výsledkům dospěly i další studie. Riziko autismu se zvyšuje, pokud má sourozenec poruchu pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) nebo pokud rodič trpí depresí, úzkostmi, bipolární poruchou či schizofrenií.

2. Porodní komplikace

Studie z časopisu American Journal of Perinatology zjistila, že děti, které zažily komplikace před porodem nebo během něj, měly zvýšené riziko rozvoje autismu. Podle této studie mezi porodní komplikace s nejvyšším rizikem vzniku autismu patří:

    Můj syn právě prochází procesem diagnostiky autismu a nemohu se ubránit myšlence, že pravděpodobným faktorem přispívajícím k jeho diagnóze byly právě porodní komplikace. Zažil porodní asfyxii, musel být resuscitován a hned po porodu navíc strávil šest dní v nemocnici v boji s virovou infekcí.

    3. Genetické poruchy

    Vzhledem k tomu, že geny hrají zásadní roli v riziku vzniku autismu v rodinách, zvyšují toto riziko i některé genetické poruchy. U některých dětí se autismus vyvíjí již v děloze v důsledku genetických mutací.

    U jiných dětí jsou jako rizikový faktor pro poruchu autistického spektra označovány dvě genetické poruchy:

      4. Vyšší věk rodičů

      Hned několik studií v Izraeli, Dánsku, Švédsku a Kalifornii zjistilo, že u mužů ve věku nad 40 let je riziko narození dítěte s autismem šestinásobné.

      Ačkoli se to u mužů nad 40 let může zdát jako výrazně zvýšené riziko, vědecké studie přinášejí různé výsledky. Závěry těchto výzkumů se natolik liší, že při pohledu na všechny studie zaměřené na pokročilý věk a autismus neexistuje žádné jednoznačné procento rizika. Zvýšené riziko, že dítě bude mít autismus, pokud je otci přes 40 let, se v nich pohybuje od 5 % do 400 %.

      Ačkoli věk nelze označit za jednoznačnou hlavní příčinu autismu, riziko rozvoje autismu u dítěte s otcem starším 40 let nelze jako přispívající faktor vyloučit. Vědci se domnívají, že starší muži mohou sami nést určité autistické rysy, což vede ke zpoždění při hledání partnerky. Jde však pouze o hypotézu, pro kterou v současnosti neexistuje žádný výzkum.

      5. Nízká porodní hmotnost

      Dítě má nízkou porodní hmotnost, pokud váží 2 500 gramů nebo méně. Extrémně nízká porodní hmotnost je pak méně než 1 000 gramů. Když se dítě narodí s nízkou porodní hmotností nebo předčasně, chybí mu řádný vývoj plodu nezbytný pro další růst.

      Studie provedená organizací Centers for Disease Control and Prevention (CDC) zkoumala porodní záznamy v oblasti Atlanty z let 1986 až 1993. Tyto záznamy ukázaly, že děti narozené s hmotností pod 2 500 gramů měly 2,3krát vyšší riziko autismu. Bylo také zjištěno, že u dívek narozených s nízkou porodní hmotností bylo riziko rozvoje autismu trojnásobné.

      Jde o zajímavou studii, protože běžně bývá riziko autismu vyšší u chlapců než u dívek. Tato studie CDC však zjistila rozdíly mezi případy autismu u chlapců a dívek. K nalezení dalších souvislostí mezi nízkou porodní hmotností a rozdíly mezi pohlavími je zapotřebí další výzkum.

      Raining Speech Blubs

      6. Vystavení těžkým kovům a toxinům z prostředí

      Díky vědeckému výzkumu se těhotné ženy mohou vyhýbat určitým toxinům, o nichž je známo, že poškozují vyvíjející se plod. My jako společnost (a zejména těhotné ženy) dnes dbáme na zdraví a jsme si vědomi toxinů v životním prostředí mnohem více než dříve.

      Toxiny v prostředí však stále existují! Těhotné ženy někdy zpočátku nevědí, že jsou těhotné, nebo netuší, že přišly s toxickými látkami do kontaktu.

      Vzhledem k tomu, kolik toxinů na světě existuje, které z nich vlastně způsobují autismus? Jednoduchá odpověď: Vědci si nejsou jistí! Je to proto, že u mnoha dnes používaných chemikálií nebyla toxicita podrobně posouzena.

      Podle organizace Children’s Environmental Health Center (CEHC) existuje podezření, že následujících 10 běžných toxinů a chemických látek z prostředí způsobuje autismus a další poruchy učení:

        Mějte na paměti, že u těchto 10 chemikálií existuje pouze podezření, že způsobují autismus a poruchy učení. U výše uvedených chemikálií a toxinů je stále nutné provést další výzkum.

        7. Virové infekce

        Dnešní výzkumy poukazují na velkou pravděpodobnost, že se autismus vyvíjí již před narozením. Nedávná studie publikovaná v časopise mSphere organizací American Society for Microbiology zjistila, že u těhotných žen s aktivními infekcemi byla dvakrát vyšší pravděpodobnost, že porodí dítě s autismem.

        Ačkoli máme tendenci představovat si virové infekce jako běžnou chřipku, studie ukázala specifické skupiny virových infekcí, u nichž existuje podezření, že způsobují autismus. Následující virové infekce přítomné během těhotenství zdvojnásobily riziko, že žena porodí dítě s autismem.

          Konkrétně studie uvedla, že dítě vystavují riziku viry z rodiny herpesvirů přítomné během těhotenství. Proč ale virové infekce u těhotných žen zdvojnásobují riziko narození dítěte s autismem?

          Ačkoli to nelze s jistotou potvrdit, předpokládá se, že oslabená imunitní odpověď těhotné ženy na infekce vyvolává zánět, který ovlivňuje vývoj mozku plodu. Virové infekce z rodiny herpesvirů mohou navíc způsobit trvalé poškození nervových tkání.

          Závěr

          Existuje jediná příčina autismu? Ne. Výzkumy místo toho ukazují na kombinaci biologických a environmentálních faktorů, které by mohly autismus způsobovat. Jak věda prochází statistická data a provádí se stále více studií souvisejících s poruchami autistického spektra, jde především o nalezení té „správné“ kombinace faktorů, které přímo vedou k rozvoji autismu.

          V současné době věda tyto faktory spojené se vznikem autismu stále zkoumá.

          Myslím, že společnost by ráda ukázala na jednu jedinou příčinu autismu. Takhle to ale nefunguje. Rozvoj autismu je mnohem složitější, než se dříve myslelo.

          Jelikož mám dítě, které právě prochází diagnostickým procesem autismu, mívám tendenci obviňovat sama sebe a neustále si kladu otázku: „Co jsem udělala, že to přispělo k synovu autismu?“ Během tohoto procesu zjišťuji, že otázky „proč“ jsou velmi komplikované, stejně jako je složitá samotná terapie a péče o dítě s poruchou autistického spektra.

          Zpět na všechny články