Srovnání artikulace a fonologických procesů

Když mluvíme o běžném vývoji řeči, často se diskuze točí kolem artikulace a fonologického uvědomování. Je proto důležité vědět, že existuje mnoho důvodů, proč dítě nemluví nebo proč je jeho srozumitelnost (to, jak mu rozumí okolí) nízká – a jedním z nich je právě fonologické zpracování. 

Čím více procvičujete, tím lépe se výsledky přenášejí do praxe! Vyzkoušejte aplikaci Speech Blubs a užijte si zábavná i poutavá logopedická cvičení s vaším maličkým.

Poruchy výslovnosti (zvukové stránky řeči) lze rozdělit na fonologické poruchy a artikulační poruchy (dyslalie). Mějte prosím na paměti, že je nesmírně důležité správně diagnostikovat konkrétní potíže, protože přístupy k nápravě fonologických a artikulačních obtíží se liší. 

https://www.youtube.com/watch?v=G-chx6_NCp0

Za prvé, artikulační poruchy nastávají tehdy, když má dítě potíže s přesnou tvorbou konkrétního zvuku (či hlásek), a napravují se procvičováním problematické hlásky. Dítě může například dát jazyk na špatné místo při tvoření hlásky /r/, kvůli čemuž zní hláska /r/ jinak, než by měla.

Pokud má vaše dítě artikulační poruchu:

• má potíže s tvořením hlásek a se správnou výslovností konkrétních zvuků řeči (např. může šlapat na jazyk, takže hláska s zní nepřesně);
• nemusí být schopno vytvořit konkrétní hlásku (např. neumí vyslovit r a místo „ryba“ říká „lyba“ nebo „vyba“). 

Na konkrétní hlásky se můžete zaměřit pomocí artikulačních cvičení:

• Artikulační cvičení: Průvodce pro rodiče v jednom balíčku
• Náprava a procvičování hlásky B
• Náprava a procvičování hlásky H
• Náprava a procvičování hlásek DŽ a Č
• Náprava a procvičování hlásky L
• Náprava mezizubního sykavkového šlapání na jazyk
• Náprava a procvičování hlásky M
• Náprava a procvičování hlásky N
• Náprava a procvičování nosovky NG
• Náprava a procvičování hlásky R
• Náprava a procvičování hlásky S
• Náprava a procvičování hlásky Š
• Náprava a procvičování hlásek T a D
• Náprava a procvičování hlásky W

Fonologické poruchy jsou složitější, protože představují zažité vzorce v řeči dítěte, kterými si zjednodušuje tvorbu slov. Příkladem je vynechávání koncové hlásky slova. Dítě může říct /ko/ místo /kočka/ nebo /pe/ místo /pes/. Většina dětí s velmi špatnou srozumitelností řeči má právě fonologickou poruchu, protože jejich řeč je charakteristická opakujícími se vzorci nesprávně tvořených slov.

O fonologickou poruchu u dětí jde tehdy, pokud:

• dokážou vytvořit hlásky správně, ale používají je na nesprávném místě ve slově nebo v nevhodném slově (např. dítě použije hlásku t místo k, a tak řekne „tolo“ místo „kolo“);
• dělají chyby u konkrétních hlásek ve slovech (např. umí říct k ve slově „kolo“, ale v jiných slovech ho vynechají, např. řeknou „očka“ místo „kočka“). 

Přehledná tabulka typů fonologických procesů:

Fonologický proces

Popis

Příklad

Fronting (posun dopředu)

nahrazení hlásky tvořené vzadu v ústech hláskou tvořenou vepředu

„točka“ místo „kočka“, „tolo“ místo „kolo“

Backing (posun dozadu)

nahrazení hlásky tvořené vepředu hláskou tvořenou vzadu

„gog“ místo „dog“ (nebo „kosa“ místo „bosa“)

Vynechání koncové souhlásky

vynechání (odstranění) koncové souhlásky ve slově

„pe“ místo „pes“

Redukce souhláskových shluků

zjednodušení skupiny souhlásek na jedinou hlásku

„tůl“ místo „stůl“

Vynechání nepřízvučné slabiky

vypuštění nepřízvučné/slabé slabiky ze slova

„fon“ místo „telefon“

Gliding (nahrazování klouzavými hláskami)

hlásky /r/ a /l/ jsou nahrazovány /w/ nebo „j“

„juka“ místo „ruka“

Stopping (uzavírání třených hlásek)

nahrazení úžinových/třených hlásek hláskami závěrovými

„tápka“ místo „čapka“

Reduplikace

opakování slabik

„baba“ místo „babička“ či „voda“

Znělost před samohláskou

nahrazení neznělé souhlásky souhláskou znělou

„botok“ místo „potok“

Vynechání počáteční souhlásky

odstranění první souhlásky na začátku slova

„oko“ místo „kolo“ či „pes“

Epentéza (vkládání samohlásky)

vložení zvuku (např. „e“) mezi dvě souhlásky

„pe-letí“ místo „pletí“

Je důležité vědět, že dětská řeč přirozeně prochází běžnými artikulačními i fonologickými chybami. Ve 2 letech by měla být řeč dítěte srozumitelná pro cizího posluchače z 50 %, ve 3 letech ze 75 % a ve 4 letech by měla být pro cizího posluchače srozumitelná ze 100 % (ASHA).