Jak se připravit na třídní schůzky

V tomto článku

• Deset otázek, které by měli rodiče položit na třídních schůzkách
• • Pokud máte obavy ze sociálních vztahů nebo šikany, zvažte tyto otázky:
  • Pokud máte obavy z pozornosti, zvažte tyto otázky:
  • Pokud máte obavy ze školních výsledků, zvažte tyto otázky:
  • Tým pro podporu dítěte tvoří rodiče a tito odborníci:
  • Než třídní schůzka skončí, měli by se rodiče zeptat:
  • Jakých pět nejdůležitějších věcí by měl rodič vědět, když odchází z třídních schůzek?
• Jaké téma se v komunikaci mezi rodiči a školou obecně často opomíjí?
• Na co se mohou rodiče zeptat, aby včas odhalili případnou poruchu učení?
• • Pokud se vy nebo pedagogové domníváte, že vaše dítě potřebuje ve škole další podporu a služby, dalším krokem je požádat o vyšetření pro plán podpory či individuální vzdělávací plán (často označovaný zkratkou IVP)

Doporučuji rodičům, aby si dělali poznámky a na konci každého setkání měli jasný akční plán. Je důležité neodcházet ze schůzky, dokud nepochopíte další kroky k zajištění konkrétních individuálních potřeb vašeho dítěte. 

Deset otázek, které by měli rodiče položit na třídních schůzkách

Pokud máte obavy ze sociálních vztahů nebo šikany, zvažte tyto otázky:

• „Vychází můj syn dobře se svými vrstevníky?“
• „Vyhledávají ho ostatní během řízených i neřízených aktivit?“
• „Má jednoho nebo dva kamarády, se kterými se cítí dobře?“
• „Jaké kroky podnikáte, abyste pomohli rozvíjet jeho vztahy se spolužáky?“

Pokud máte obavy z pozornosti, zvažte tyto otázky:

• „Zapojuje se moje dcera do diskusí a aktivit ve třídě?“
• „Dává v hodinách pozor a zapojuje se do výkladu a zadaných úkolů?“
• „Zdá se, že se duchem vzdaluje, nebo naopak aktivně vyrušuje?“
• „Jaké strategie používáte, abyste ji vrátili k plnění úkolů?“
• „V jakých předmětech je mé dítě nejsilnější a ve kterých naopak nejvíce tápe?“
• „Můžete mi uvést konkrétní příklady těchto silných a slabých stránek?“
• „Jsou některé předměty, kde se moje dcera jeví pozornější a více zapojená do výuky?“
• „Co navrhujete dělat, abychom jí pomohli zlepšit pozornost?“
• „Dokáže úkol samostatně začít i dokončit bez cizí pomoci?“
• „Pracuje se jí lépe, když jí zadání rozdělíte na menší části?“ 
• „Chápe, jak si úkoly rozvrhnout a poradit si s nimi, aby pracovala efektivně?“
• „Projevuje dcera schopnost ovládat své impulsy a přemýšlet dříve, než něco udělá?“
• „Jsou vaše obavy ohledně její pozornosti natolik závažné, že by stálo za to svolat schůzku školního poradenského týmu?“
• „Myslíte si, že je vhodné pedagogicko-psychologické vyšetření, abychom pochopili příčiny problémů s pozorností?“

Pokud máte obavy ze školních výsledků, zvažte tyto otázky:

• „V jakých předmětech je můj syn nejsilnější a ve kterých naopak nejvíce tápe?“
• „Můžete uvést konkrétní příklady jeho silných a slabých stránek?“
• „Jakým způsobem jsou hodnoceny jeho studijní výsledky?“
• „Odevzdává domácí úkoly včas?“
• „Jaká je kvalita jeho domácích úkolů?“
• „Zdá se být připravený na testy a zkoušení?“
• „Jaké jsou jeho výsledky v těchto testech a prověrkách?“
• „Existuje rozpor mezi tím, co zná v hodině, a tím, jak dopadne v písemkách a zkouškách?“
• „Jaké kompenzační pomůcky (například kalkulačku nebo elektronickou kontrolu pravopisu) může při práci ve třídě využívat?“
• „Jakou další pomoc či podporu v tuto chvíli doporučujete, abychom reagovali na obavy, které jste zmínil/a?“
• „V jaké chvíli se sejde školní poradenský tým, aby probral profil mého dítěte a jeho současnou úroveň fungování?“

Tým pro podporu dítěte tvoří rodiče a tito odborníci:

• Třídní učitel
• Školní psycholog
• Ředitel školy
• Speciální pedagog
• Klinický logoped a logoped

Než třídní schůzka skončí, měli by se rodiče zeptat:

• „Kdy se znovu sejdeme, abychom zhodnotili obavy, které jsme dnes otevřeli, a řekli si, jak dítě pokročilo?“

Jakých pět nejdůležitějších věcí by měl rodič vědět, když odchází z třídních schůzek?

1. Současnou úroveň studijních výsledků
2. Míru sociálního i studijního zapojení ve třídě
3. Zda domácí úkoly a výsledky testů odpovídají tomu, jak dítě pracuje v hodině
4. Zda učitel pozoruje potíže v oblasti vztahů, pozornosti nebo učení
5. Co mohou rodiče ve spolupráci se školou udělat, aby se jejich dítě cítilo úspěšné

Jaké téma se v komunikaci mezi rodiči a školou obecně často opomíjí?

Často se zapomíná na udržování otevřené komunikace mezi domovem a školou. Právě díky ní se rodiče a učitelé mohou stát partnery. Rodiče potřebují být informováni. Potřebují porozumět potřebám svého dítěte a vědět, jak hájit jeho zájmy. Spoluprací s třídními učiteli rodiče zjistí, jaké postupy mohou uplatňovat doma, aby podpořili rozvoj dovedností ve škole. Propojení domova a školy je tím nejlepším způsobem, jak dětem pomoci naplnit jejich plný potenciál.

Na co se mohou rodiče zeptat, aby včas odhalili případnou poruchu učení?

Rodiče své děti pozorují denně celé roky předtím, než nastoupí do školy. Tráví s nimi nejvíce času. Jsou to právě oni, kdo z první ruky vnímá, zda se objevují obtíže v oblasti sociální, úzkosti, pozornosti nebo učení. Možná pro to, co vidí, nemají přesný název, ale cítí, že něco není v pořádku. V mé knize The ABC’s of Learning Issues podrobně rozebírám dvacet čtyři různých obtíží v učení včetně chování, kterého si rodiče mohou všimnout.

Rodiče mohou případné poruchy učení včas zachytit i tak, že se obrátí na odborníky specializované na danou oblast. Pokud máte například podezření, že má vaše dítě potíže s výslovností či artikulací nebo potíže se sluchovým zpracováním, obraťte se na logopeda. Pokud máte podezření na potíže v socializaci, sociální úzkost nebo selektivní mutismus, vyhledejte dětského psychologa. A pokud máte podezření na poruchu učení, obraťte se na třídního učitele a požádejte o odborné pedagogicko-psychologické vyšetření.

Včasná intervence je naprosto zásadní, aby dítě překonalo problémy v oblasti vztahů, pozornosti i učení. Rodiče jsou mluvčími svých dětí. Je potřeba klást otázky, hledat rady a zajistit potřebnou podporu a péči. 

Pokud se vy nebo pedagogové domníváte, že vaše dítě potřebuje ve škole další podporu a služby, dalším krokem je požádat o vyšetření pro plán podpory či individuální vzdělávací plán (často označovaný zkratkou IVP)

Plány podpůrných opatření poskytují pomoc přímo na úrovni školy, aby dítěti usnadnily překlenout mezery ve vzdělávání. Umožňují neformální i formální podporu pro žáky s obtížemi v učení a pozornosti, kteří splňují daná kritéria. 

Tento plán stanovuje, jak budou naplňovány specifické potřeby dítěte prostřednictvím úprav výuky, kompenzačních pomůcek a dalších služeb. Tato opatření se zavádějí s cílem odstranit překážky ve vzdělávání.

V rámci běžného plánu podpory zůstávají děti po celý den v běžné třídě a účastní se standardního vzdělávacího programu. Třídní učitel, asistent pedagoga, speciální pedagog, logoped a další odborníci přinášejí potřebné pomůcky přímo do třídy a pracují se žákem tam.

IVP (individuální vzdělávací plán) je program vytvořený k tomu, aby dítě se speciálními vzdělávacími potřebami podle zákona získalo specializovanou výuku a související služby. Obvykle platí, že děti vyžadující zásadnější úpravy školního vzdělávacího programu mají právě IVP. Některým dětem je stanovena konkrétní diagnóza, která jim na IVP dává nárok.

Jak již bylo řečeno, neexistuje jediný správný seznam otázek pro třídní schůzky, je však pro rodiče velmi užitečné připravit si vlastní seznam předem. Doporučuji si dělat poznámky a na konci každého jednání si odnést jasný plán dalšího postupu. Je důležité neodcházet ze schůzky dříve, než porozumíte dalším krokům, které zajistí naplnění specifických individuálních potřeb vašeho dítěte.