Školní zralost a připravenost dětí: Kompletní průvodce

V tomto článku

• Co školy u dětí sledují?
• Cíle školní připravenosti
• Hlavní zásady
• Cíle školní připravenosti a jak na nich pracovat doma
• Oblasti rozvoje kojenců a batolat
• • Přístupy k učení
  • Sociální a emocionální vývoj
• Vývoj řeči a jazyka
• • Vývojový postup řeči a jazyka
• Kognitivní vývoj u předškoláků
• • Vývojový postup pro matematiku a uvažování

Jak poznáte, že nastal čas zapsat dítě do vzdělávacího programu nebo školky? Mělo by ovládat nějaké konkrétní dovednosti? Podle instituce The Early Childhood and Learning Center je školní připravenost základním stavebním kamenem napříč systémy a programy raného vzdělávání.

Vítejte u naší série „kompletních průvodců“, která propojuje autory našeho blogu kolem důležitého tématu, jemuž se podrobně věnujeme. Tématem tohoto průvodce je vše, co rodiče potřebují vědět o školní připravenosti.

V podstatě to znamená, že děti jsou připraveny na školu, rodiny jsou připraveny podporovat učení svých dětí a školy jsou připraveny na přijetí dětí.

Mnoho programů včasné péče vnímá školní připravenost tak, že děti disponují dovednostmi, znalostmi a postoji nezbytnými pro úspěch ve škole i pro pozdější učení a život. Fyzický, kognitivní, sociální a emocionální vývoj tvoří základní stavební kameny školní připravenosti. Právě na tyto dovednosti se můžete vy i vaše vybraná škola zaměřit, abyste se ujistili, že je vaše dítě připraveno nastoupit.

Chystáte se do školy? Vyzkoušejte výukovou aplikaci Speech Blubs

Čím víc trénujete, tím víc se naučíte! Vyzkoušejte aplikaci Speech Blubs pro zábavné a poutavé rozvíjení řeči s vaším malým objevitelem.

Co školy u dětí sledují?

Vzdělávací programy si musí stanovit cíle školní připravenosti, které odpovídají věku a vývojové úrovni zapsaných dětí v následujících oblastech:

• Přístupy k učení
• Sociální a emocionální vývoj
• Jazyk a gramotnost
• Kognitivní schopnosti
• Vnímání, motorický a fyzický vývoj

Školy také odpovídají za zavádění těchto cílů a měření pokroku při jejich dosahování. To programům pomáhá přistupovat ke každému dítěti individuálně a zajistit, aby děti věděly a zvládaly to, co je potřeba k nástupu do mateřské školy či první třídy. Je to klíčové i pro zjištění, zda dítě není na nástup připraveno nebo zda se u něj neprojevují poruchy učení. Pokud tomu tak je, může včas proběhnout screening i intervence a IVP (individuální vzdělávací plán) může vzniknout ještě před samotným nástupem.

Cíle školní připravenosti

Každá instituce musí při stanovování cílů pro děti vycházet z pěti níže uvedených oblastí. Instituce musí jasně formulovat, jak:

• Jejich cíle přiměřeně odrážejí věk dětí zapojených do programu – cíle se dělí na oblasti pro kojence/batolata a pro předškoláky
• Vzdělávací program a hodnocení dětí naplňují stanovené cíle programu nebo jsou s nimi v souladu
• Byli rodiče zapojeni do tvorby těchto cílů

Cíle se musí zaměřovat na různé dovednosti odpovídající věku, aby děti připravily na školku či školu. Ačkoli jsou hlavní oblasti pro kojence/batolata a předškoláky stejné, jejich podkategorie se liší kvůli předpokládanému růstu a učení, ke kterému v tomto věku dochází. Například u kojenců a mladších batolat se očekává porozumění jednoduchým jednokrokovým pokynům, zatímco předškoláci připravení na další stupeň už zvládnou jednoduché pokyny o 2–3 krocích bez nutnosti vysvětlování nebo opakování.

Jedna věc platí bez ohledu na věk dítěte: zapojení rodičů je nesmírně důležité. Pokud vaše dítě už chodí do školky, pravděpodobně s paní učitelkou pravidelně hovoříte o jeho dovednostech a postupu do dalšího stupně. Pokud tomu tak není, mějte na paměti, že se můžete kdykoli zeptat na aktuální stav nebo školku požádat o informace ohledně čehokoli, co vám dělá v souvislosti se vzděláváním dítěte starosti.

Většina předškolních zařízení využívá aplikace pro komunikaci s rodiči, například ClassDojo. Jde o skvělý způsob, jak podpořit dialog mezi pedagogy a rodiči. Pokud vaše zařízení tento nebo podobný systém nemá, stojí za to na to vedení upozornit.

Hlavní zásady

Každé zařízení by mělo vycházet z obecně uznávaných zásad. Tyto principy provázejí školství od jeho počátků. Tvoří základ koncepcí a postupů, které malé děti připravují na úspěch ve škole i v dalším životě. Mezi tyto zásady patří:

• Každé dítě je jedinečné a může uspět. Děti jsou individuality s různým tempem a odlišnými cestami vývoje. Každé dítě je jedinečně ovlivněno prenatálním prostředím, temperamentem, fyziologií a životními zkušenostmi. S náležitou podporou se všechny děti mohou stát úspěšnými žáky a osvojit si dovednosti, chování i vědomosti potřebné pro úspěch ve vzdělávání.
• Učení probíhá v kontextu vztahů. Láskyplná rodina, učitelé a další dospělí hrají v životě malého dítěte zásadní roli. Vstřícné a podporující interakce s dospělými jsou pro učení dítěte zcela nezbytné.
• Rodina je pro dítě prvním a nejdůležitějším pečovatelem, učitelem a obhájcem. Rodinu je třeba respektovat a podporovat jako hlavní vliv na rané učení a vzdělávání dítěte. Její vědomosti, dovednosti a kulturní zázemí významně přispívají ke školní připravenosti dítěte.
• Děti se nejlépe učí, když se cítí emocionálně i fyzicky v bezpečí. Pečující, chápavé a stálé prostředí vytváří bezpečný prostor, kde se děti cítí jistě a přijímané. V takovém prostředí se dokážou naplno ponořit do poznávání a učení.
• Oblasti vývoje jsou vzájemně propojené a děti si osvojují mnoho pojmů a dovedností současně. Jakákoli jednotlivá dovednost, projev chování nebo schopnost může zahrnovat více vývojových oblastí. Jakmile si například kojenci osvojí jemnou motoriku, mohou manipulovat s předměty novými způsoby a lépe chápat příčinu a následek. Když předškoláci získají nové vyjadřovací dovednosti, snáze zvládají emoce a navazují hlubší přátelství.
• Výuka musí být promyšlená a zaměřená na to, jak se děti učí a vyvíjejí. Děti se učí aktivně, se zájmem a nadšením. Kvalitní pedagogické postupy na těchto přirozených silných stránkách staví tím, že nabízejí výuku přiměřenou věku a příležitosti k objevování a smysluplné hře.
• Každé dítě má své silné stránky zakotvené v kultuře, zázemí, jazyku a hodnotách své rodiny. Vstřícné a respektující vzdělávací prostředí vítá děti z různého kulturního a jazykového prostředí. Efektivní výuka a vzdělávací činnosti staví na jedinečném zázemí a předchozích zkušenostech každého dítěte.

Cíle školní připravenosti a jak na nich pracovat doma

Nejprve je dobré vědět, že vzdělávací systémy obvykle rozdělují cíle do dvou kategorií: pro kojence a batolata a pro předškoláky. Je to dáno tím, že kojenci ještě nesvedou to co batolata, a mladší batole nedokáže to, co předškolák těsně před zápisem. Tyto oblasti se dělí do několika kategorií:

1. Přístupy k učení
2. Sociální a emocionální vývoj
3. Vývoj řeči a jazyka
4. Kognitivní schopnosti
5. Vnímání, motorický a fyzický vývoj

Oblasti rozvoje kojenců a batolat

Přístupy k učení

Do procesu učení vstupuje celá řada různých schopností. Patří sem emoční a behaviorální seberegulace, tvořivost, zvídavost a kognitivní seberegulace (exekutivní funkce). Každá z těchto podoblastí má své cíle, které by kojenci a batolata měli zvládnout do věku 36 měsíců.

Při práci s emocemi školy berou v úvahu i to, že strategie, které děti používají ke zvládání silných pocitů, se mohou lišit v závislosti na rodinném a kulturním zázemí. Některé děti například mnohem častěji využívají strategie k vlastnímu uklidnění, zatímco jiné vyhledávají útěchu u dospělých.

Sociální a emocionální vývoj

Druhou oblastí, na kterou se při vstupu dítěte do vzdělávacího zařízení hledí, je sociální a emocionální vývoj. Zahrnuje to, jak dítě navazuje, buduje a udržuje kontakty a vztahy s lidmi kolem sebe.

Máte-li obavy o sociální a emocionální vývoj svého dítěte nebo cítíte, že v některé z těchto oblastí zaostává, je důležité poradit se s pediatrem a zvážit, zda by nebyla vhodná návštěva logopeda či jiného specialisty. Odborník tyto dovednosti vyšetří, navrhne řešení a pomůže vašemu dítěti dosáhnout vytyčených cílů!

Vývoj řeči a jazyka

Jazykový vývoj představuje rozvíjející se schopnosti v oblasti poslechu a porozumění (receptivní jazyk) a vyjadřování (expresivní jazyk). Děti vnímají zvuky řeči ve svém okolí ještě před narozením. V bezpečném a citlivém vztahu s dospělými se kojenci rychle učí komunikovat pomocí výrazů tváře, gest a pohledů.

Postupují od broukání a žvatlání k porozumění mnoha slovům, která slyší, a poté k vyslovování prvních slov nebo prvním gestům. Batolata se učí nová slova neuvěřitelným tempem a používají řeč k vyjádření svých potřeb, kladení otázek i ke krátkým rozhovorům.

Rozšiřte slovní zásobu svého dítěte a připravte se na školu!

Jazykové dovednosti se dál rozvíjejí a na konci předškolního období děti zvládnou:

1. mluvit ve větách podobných řeči dospělých,
2. vyprávět a převyprávět příběhy,
3. používat slovní humor,
4. zapojovat se do skupinových rozhovorů.

Předškoláci už jazyk používají velmi obratně – slouží jim k přijímání nových a složitějších informací i k uspořádání okolního světa. Při objevování nových věcí obohacují svou slovní zásobu o matematické či přírodovědné pojmy, jako je půlkruh nebo T-Rex. Začínají chápat nadřazená slova (např. že kladivo a šroubovák je nářadí) a vztahy mezi slovy (např. že opakem slova nahoře je dole). Předškoláci s dobrými vyjadřovacími schopnostmi mají skvělý základ pro úspěch ve škole.

V předškolním věku děti začínají chápat, jak se psaný jazyk skládá ze zvuků a symbolů. Hrají rýmovací hry a učí se názvy písmen a zvuky, které k nim patří. Jsou hrdé, když poznají své jméno v textu, a zkoušejí ho samy napsat. Předškoláci začínají vnímat zásady psaného textu a jeho různé účely – ať už jde o knížku s obrázky, nebo o nákupní seznam.

Při poslechu pohádek a povídání o nich, nebo při přehrávání událostí lépe chápou časovou posloupnost, chování postav i příčinné souvislosti. Když děti předškolní gramotnost baví, pokládají tím pevné základy k tomu, aby se z nich ve škole stali zdatní čtenáři a pisatelé.

Vývojový postup řeči a jazyka

Při posuzování vývoje řeči a komunikace se při zjišťování školní připravenosti sleduje několik klíčových oblastí. Patří mezi ně slovní zásoba, pozornost a porozumění, počáteční gramotnost a schopnost komunikace a mluvení.

 

Kolem tří let věku zaznamenáte nejrychlejší nárůst slovní zásoby, používaných slov a gest. Většina dětí má v tomto období slovní zásobu kolem 300 slov. Může vám pomoci vést si deník slov, do kterého budete zapisovat, co dítě říká, abyste měli přehled o jeho pokrocích. U dětí z bilingvní rodiny může tato zásoba 300 slov tvořit součet z obou jazyků, což je naprosto v pořádku!

Kognitivní vývoj u předškoláků

Děti hrají ve svém vlastním kognitivním vývoji aktivní roli tím, že prozkoumávají a testují svět kolem sebe, potřebují však také podporu rodičů, učitelů a dalších dospělých. Když se kojenci a batolata cítí bezpečně a jistě, jsou ochotnější experimentovat se svým okolím – například zjišťovat, jak funguje tahací hračka, pozorovat, co se stane, když otočí kohoutkem, nebo zkoušet různé chování, aby viděly, jak lidé zareagují. Během tohoto procesu začínají chápat základní matematické, prostorové a příčinné souvislosti.

Batolata také zkoumají různé pojmy prostřednictvím symbolických aktivit, jako je kreslení a hry na „jako že“. Malé děti se stále více mohou spoléhat na svou rozvíjející se paměť, která jim pomáhá dávat světu smysl. Všechny tyto aktivity v prvních třech letech života pokládají základy pro složitější kognitivní dovednosti, které si předškoláci dále rozvíjejí.

Matematika pro předškoláky

Kognitivní vývoj je u předškoláků rozdělen do dvou různých oblastí – rozvoj matematických dovedností a vědecké uvažování –, což odráží stále složitější a diferencovanější kognitivní schopnosti v tomto věkovém období. Rozvoj matematických dovedností u předškoláků představuje porozumění číslům a množstvím, jejich vzájemným vztahům a operacím, jako je pochopení toho, co znamená přidat a ubrat. Matematika zahrnuje také tvary a jejich strukturu, logické uvažování, měření, třídění a zákonitosti (vzory). Předškoláci si s nadšením měří výšku, aby zjistili, jak moc vyrostli, a rádi se zapojují do opakujících se vzorů v knížkách a písničkách.

Děti stále častěji využívají matematické strategie k řešení každodenních situací, například když zjišťují, kolik kelímků je ještě potřeba připravit ke svačině. Vzhledem k tomu, že matematika zahrnuje zobecňování a abstrakci, pomáhají matematické dovednosti malým dětem propojovat myšlenky, rozvíjet logické a abstraktní myšlení a analyzovat, zkoumat i chápat svět kolem sebe. Děti si matematické pojmy a dovednosti osvojují aktivním objevováním a zkoumáním v prostředí podnětných vzdělávacích příležitostí a cílených pedagogických strategií.

Vědecké uvažování u předškoláků

Vědecké uvažování představuje rozvíjející se schopnost osvojovat si vědecké poznatky o přírodním i fyzikálním světě, učit se vědeckým dovednostem a metodám a dále rozvíjet logické myšlení i schopnost řešit problémy. U předškoláků zahrnuje vědecké zkoumání pozorování, zaznamenávání, povídání si o zjištěních a jejich rozbor. Jejich bádání odráží přirozený zájem o to, jak věci fungují, o rostliny a zvířata, o vlastní tělo i počasí.

Během bádání se mohou naučit používat měřicí a pozorovací pomůcky, jako je pravítko nebo lupa. V raném dětství nabízí věda skvělé příležitosti k obohacování slovní zásoby a ke spolupráci s vrstevníky a podporuje zvídavost i motivaci k učení. Řešení problémů a logické uvažování se stávají komplexnějšími, jak děti získávají nové schopnosti klást otázky a shromažďovat informace. Jejich přirozená zvědavost, chuť prozkoumávat, experimentovat, ptát se a vytvářet si vlastní teorie o světě činí z vědy zásadní oblast pro podporu učení a budoucí úspěch ve škole.

Jelikož kognitivní vývoj zahrnuje širokou škálu dovedností, chování a pojmů, projevují děti od narození do 5 let značné individuální rozdíly. Dosavadní zkušenosti, kulturní a jazykové zázemí, temperament i řada dalších faktorů mohou rychlost a průběh kognitivního vývoje ovlivnit. Děti se specifickými potřebami mohou vyžadovat zvýšenou podporu při zapojování smyslů a těla do objevování nebo při popisu svých vědeckých pokusů. Přístup k výuce a vzdělávací příležitosti, se kterými se malé děti setkávají, vytvářejí základ pro jejich kognitivní vývoj a úspěch.

Vývojový postup v matematice a logickém uvažování

Některé děti s tělesným znevýhodněním mohou mít potíže s dosahováním na předměty nebo s jejich zkoumáním. Aby dospělí podpořili jejich učení, mohou sledovat zájmy dítěte a poskytovat mu podnětné materiály a zážitky.